Francouzská popkulturní legenda jménem Fantomas je u nás spojena především s humorem. Její původní, temnou tvář vrací do hry komiks kanadské kreslířky Julie Rocheleau a francouzského scenáristy Oliviera Bocqueta, který nedávno vyšel česky. Album Fantomas se zlobí se vrací ke kořenům, tedy ke krvavým románům dvojice novinářů Marcela Allaina a Pierra Souvestra, jež vycházely těsně před světovou válkou. V jejich podání to byl zlověstný a nepředvídatelný hrdina, jehož antisystémovost neznala hranic. Právě taková je i jeho komiksová podoba, kterou Rocheleau dotáhla perokresbou a Bocquet nezatížil doslovností.
Ze zloducha vidíme povětšinou jen temný stín s bodavýma bílýma očima a stínohra je vůbec pro atmosféru ústřední. Z ní se Fantomas vynořuje, aby nelítostně a hromadně vraždil, a v ní se zase ztrácí. Do podsvětí, jehož temnota je zdůrazněna černým podkladem stránek. Doplňkovými barvami jsou rudá a tyrkys přecházející v chladnou modř i holubičí šeď; a tato paleta utváří noirovou atmosféru. Scénář je záměrně přímočarý jako u šestákových krimipříběhů, vizualizace v sobě naopak nese mnoho odkazů. Jednotlivá okna upomenou na secesní plakáty, Klimtovy emocemi prostoupené kompozice i další směry a umělce belle époque. Obdobně se mimochodem inspirovala kreslířka Melinda Gebbie v erotickém komiksu Ztracené dívky, který se odehrává ve stejném období ve švýcarském hotýlku.
Fantomas jako by tu byl předvojem hrůzy a iracionality světové války, která zatím doutná…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
Mohlo by vás zajímat
Demonstrace Stojíme za kulturou
Stovky studentů uměleckých oborů a zástupců kultury ve středu na pražském Malostranském náměstí protestovaly proti plánovaným škrtům v rozpočtu ministerstva kultury. Akci Stojíme za kulturou! před jednáním poslanců o závěrečném, třetím čtení návrhu státní rozpočtu pro letošní rok svolali studenti uměleckých vysokých škol, kteří tu také vystoupili se svými projevy.
Den lidových krojů v Poslanecké sněmovně
Sněmovnu v úterý ovládl folklor. Několik desítek poslanců dorazilo do dolní parlamentní komory v lidových krojích ze svých regionů. Akce nazvaná Den lidových krojů se konala potřetí. Letos ji doprovází výstava lidových krojů i ze Slovenska, Polska a z Maďarska. Poslanci se sešli ve Dvoraně v jedné z vedlejších sněmovních budov, kde výstavu zahájili. Následně se vydali průvodem přes Malostranské náměstí a Sněmovní ulicí slavnostním vchodem do hlavní sněmovní budovy. V sálu Státních aktů pak vystoupily taneční soubory z Česka, Slovenska, Polska a Maďarska.
Předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD) se oblékl do kroje z Bystřice pod Hostýnem. Lidové kroje podle něho patří k národnímu dědictví. "I když je většina z nás už běžně nenosí, tak k nám prostě patří," řekl Okamura. Iniciátor Dne lidových krojů ve sněmovně, nynější předseda zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) podotkl, že letošní akce naplňuje motto Evropské unie o jednotě v růzností. "Naše kroje jsou symbolem našich kořenů, našich tradic naší identity," uvedl.
"Náš národ není velký počtem lidí, není velký rozlohou země. Ale jsme obří, co se týče rozmanitosti, kultury, tradic i krojů," řekl ministr kultury Ota Klempíř (za Motoristy), jenž dorazil v kyjovském kroji. Akce podle něho setřela rozdíly mezi koalicí a opozicí, což je stav, který by měl podle ministra vydržel déle než jedno odpoledne.
