Poučeni historií nejsme
S Jiřím Padevětem o osudovosti těchto voleb, jednom klíčovém dni v roce 1899 a radosti z cestování
Dvacet procent české veřejnosti ještě neví, koho bude volit. Vy už máte jasno?
Mám jasno tak napůl, to znamená, že váhám mezi dvěma subjekty. Ale rozhodně volit půjdu, to v každém případě.
Podle čeho se nakonec rozhodnete?
Na základě proevropské orientace, nezpochybňování naší role v NATO a také tu stranu, která neslibuje nemožné.
Je pro vás víc důležitý program, nebo lidé, kteří dotyčnou stranu zastupují?
Přečtení programu je samozřejmě informace, ale jen jedna z mnoha o straně nebo hnutí. Takže ano, všímám si i lidí. A nedívám se jen na lídry, ale také na méně klíčové zástupce. V českém demokratickém provozu mě dlouhodobě kromě populistů, komunistů a další veteše znepokojuje, že téměř každá strana má někoho, kdo je proruský, protievropský, xenofobní nebo protiuprchlický. Část demokratických voličů to může odradit od účasti ve volbách, protože si řeknou: Já vlastně nemám koho volit.
Vy téhle skepsi nepropadáte?
Vadí mi to, ale ne natolik, aby mě to přimělo zůstat doma.
O letošních volbách se říká, že jsou jedny z nejdůležitějších po roce 1989. Vnímáte to podobně?
Myslím, že to uvidíme až po nich, jestli byly. Takhle předem se to asi dá těžko říct. Samozřejmě, pokud by nastala ta naprosto kritická varianta drtivého vítězství ANO, které by potom sestavilo vládu s dalšími populistickými…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
Mohlo by vás zajímat
Demonstrace Stojíme za kulturou
Stovky studentů uměleckých oborů a zástupců kultury ve středu na pražském Malostranském náměstí protestovaly proti plánovaným škrtům v rozpočtu ministerstva kultury. Akci Stojíme za kulturou! před jednáním poslanců o závěrečném, třetím čtení návrhu státní rozpočtu pro letošní rok svolali studenti uměleckých vysokých škol, kteří tu také vystoupili se svými projevy.
Den lidových krojů v Poslanecké sněmovně
Sněmovnu v úterý ovládl folklor. Několik desítek poslanců dorazilo do dolní parlamentní komory v lidových krojích ze svých regionů. Akce nazvaná Den lidových krojů se konala potřetí. Letos ji doprovází výstava lidových krojů i ze Slovenska, Polska a z Maďarska. Poslanci se sešli ve Dvoraně v jedné z vedlejších sněmovních budov, kde výstavu zahájili. Následně se vydali průvodem přes Malostranské náměstí a Sněmovní ulicí slavnostním vchodem do hlavní sněmovní budovy. V sálu Státních aktů pak vystoupily taneční soubory z Česka, Slovenska, Polska a Maďarska.
Předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD) se oblékl do kroje z Bystřice pod Hostýnem. Lidové kroje podle něho patří k národnímu dědictví. "I když je většina z nás už běžně nenosí, tak k nám prostě patří," řekl Okamura. Iniciátor Dne lidových krojů ve sněmovně, nynější předseda zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) podotkl, že letošní akce naplňuje motto Evropské unie o jednotě v růzností. "Naše kroje jsou symbolem našich kořenů, našich tradic naší identity," uvedl.
"Náš národ není velký počtem lidí, není velký rozlohou země. Ale jsme obří, co se týče rozmanitosti, kultury, tradic i krojů," řekl ministr kultury Ota Klempíř (za Motoristy), jenž dorazil v kyjovském kroji. Akce podle něho setřela rozdíly mezi koalicí a opozicí, což je stav, který by měl podle ministra vydržel déle než jedno odpoledne.
