Používáte nástroj pro blokování reklamy. Příjmy z reklamy umožňují naši existenci.
Podpořte nás a nástroj pro tento web vypněte (návod). Nebo si pořiďte předplatné a reklama se vám nebude zobrazovat. (E-shop)

Obtěžuje vás reklama?
Předplatitelům ji nezobrazujeme.

Reklama
 
Politika Komentáře

Jak spokojení byli spokojení rekreanti?

ÚSTR si neplatíme, aby řešil banality a ohýbal historii

Demonstrace zaměstnanců Ústavu pro studium totalitních režimů
Demonstrace zaměstnanců Ústavu pro studium totalitních režimů, 2013 • Autor: ČTK

Aktuální komentáře o domácích i světovém politickém dění, ale také o vědě, společnosti a kultuře jsou součástí týdeníku Respekt. Pokud podobné články oceňujete a chcete je číst pravidelně, staňte se naším předplatitelem. 

Muriel Blaive nechybí odvaha. Odvaha pustit se na tenký led provokativního výkladu moderních českých dějin. Francouzská historička zabývající se střední Evropou, žijící střídavě v Praze a ve Vídni, přichází s tezí, že komunismus možná nebyl vůbec tak špatný, jak jsme si mysleli. Napřed bychom jej měli pořádně prozkoumat a teprve pak dělat závěry. Blaive navíc naznačuje, že nás čeká překvapení.

Reklama
Reklama
Reklama

Otevřené archivy StB a dalších represivních složek minulého režimu prý přinášejí opačné zjištění, než čekali ti, kteří o zpřístupnění archivů usilovali. „Byli přesvědčeni, že archivy budou svědčit o totalitě minulého režimu a rozsahu jeho zla. Namísto toho ukazují, že mezi vládci a ovládanými probíhal neustálý proces vyjednávání,“ řekla Blaive na serveru A2larm.cz.

Tohle „zjištění“ pronáší Blaive z pozice poradkyně ředitele Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR), tedy instituce, která byla na tezi totalitní povahy minulého režimu založena. Je tedy důvod k zásadnější proměně českého historického narativu? Nebo proč nám to historička říká?

Běžný život

Muriel Blaive je v Česku daleko vlivnější osoba, než je u zahraničních historiků obvyklé. Před třemi lety kandidovala na ředitelku ÚSTR, pracuje pro jeho nynější vedení a mezi levicovými politiky platí za vědeckou autoritu. Kritiku dosavadního účtování s minulostí přitom pojímá opravdu zevrubně.

Ve zmíněném rozhovoru Blaive prohlásila, že ÚSTR před deseti lety vznikl jako „místo, kde se vyřizují politické účty“. U jeho zrodu podle ní stáli především antikomunisté, kteří potřebovali dotvořit a držet při životě strašáka komunistické totality. Tím podle Blaive „politické elity zneužily ideu totalitarismu pro svou politickou agendu“. Důkazem je prý i slovo „totalitní“ v názvu ÚSTR. Napřed se podle ní mělo vědecky zkoumat, jestli tu před listopadem 1989 šlo skutečně o totalitní režim.

37-kom
Muriel Blaive

Ředitel ÚSTR Zdeněk Hazdra reagoval, že Blaive mluví pouze za sebe, v pozici poradkyně si ji ale ponechal. Není přitom jasné, proč Blaive podobné věci tvrdí. ÚSTR vznikl z politických důvodů. Jeho základy byly položeny v parlamentu pomocí speciálního zákona, o žádné zneužití se však nejedná. Prostě šlo o logickou reakci na zhoubné důsledky komunismu a nacismu. V preambuli zákona o ÚSTR se proto mimo jiné říká, že český parlament založením ústavu „vyjadřuje vůli zkoumat a připomínat důsledky činnosti zločinných organizací založených na komunistické a nacistické ideologii, které v letech 1938–1945 a 1948–1989 prosazovaly potlačování lidských práv a odmítaly principy demokratického státu“.

Spor o slovo totalitní může donekonečna probíhat na vědeckých seminářích nebo mediálních platformách, výsledek ale nemůže nic změnit na tom, že úkolem ÚSTR je zabývat se povahou dvou zločinných režimů, které tady krátce za sebou vládly. K tomu nepotřebujeme, aby onu zločinnost napřed prozkoumal soud, je prostě daná v zákoně a tak to má zůstat.

Mluvit o „neustálém procesu vyjednávání“ zase zavání nekonečným a v souvislosti s ÚSTR nesmyslným sporem o pojmy a detaily. Absolutní vládci s nikým ze svých poddaných nepotřebovali vyjednávat, a pokud to činili, dělo se tak v nepodstatných sférách života československého státu, nikoli v principiálních věcech. K tomu si nemusíme platit kdovíjak drahý výzkum ve speciálně zřízené instituci.

Dosud se nezdálo, že by výrazněji selhával.

Tweetni to

Například zkoumání otázky, proč se tak snadno Češi smířili s normalizačním režimem, řekne hodně o nás samotných, ale málo o systému, který tuhle zemi ovládl a trestal pochybnosti, že by to mělo být jinak. Diktátorský či totalitní (jak kdo chce) režim se zkrátka nedá charakterizovat podle privilegovaných nebo spokojených členů společnosti, ale naopak podle těch nejvíc utlačovaných. Jinak řečeno, nejde položit na jednu misku vah deset justičních vražd a na druhou deset milionů spokojených rekreantů a tvářit se, že to druhé je pro posuzování – a odsuzování, případně ocenění – režimu stejně důležitá informace. Minimálně v ÚSTR vzhledem k jeho zákonem stanovenému poslání to tak platit nemůže.

Rovněž opakovaným nářkům, že by se měl víc zkoumat běžný život obyvatel Československa, není rozumět. Běžný život za komunismu se zkoumá, vycházejí o něm knihy, řadu z nich inzeruje na svém webu i ÚSTR.

Pomoct levici

Podobné, byť ne tak provokativně řečené argumenty padaly už před čtyřmi lety, kdy se odpůrci používání pojmu „totalita“ poprvé výrazněji dostali do Rady ÚSTR, dozorového orgánu, který má moc ovlivnit volbou vedení směr celé instituce. I pod větším vlivem levice se však nezdálo, že by fungování ÚSTR mělo být nějak ohroženo.

Nadále dochází k otevírání archivů StB a dalších represivních složek. Kontaktní místa a studovny ÚSTR či Archivu bezpečnostních složek fungují vstřícně a snaží se zpřístupnit vše, co je možné. U Ústavního soudu se povedlo odvrátit riziko zvýšené ochrany osobních údajů, které by studium s estébáckými a starými soudními spisy prakticky znemožnilo. Na obraně dnešní poměrně velkorysé možnosti studia se podílí i nynější vedení ÚSTR v čele s ředitelem Hazdrou. Dělají se výstavy, vydávají publikace, naplňují studijní úkoly, probíhá osvěta. Vzhledem k běžné kvalitě českých veřejných institucí se zkrátka nezdá, že by ÚSTR výrazněji selhával.

Možná v tom je ale třeba hledat kořeny kritiky ústavu. Politicky ustavená instituce se zajištěným rozpočtem a autoritou střeženou vědeckou radou má do značné míry klíč k interpretaci komunistické minulosti, a bude tedy stále lákat politiky k jejímu ovlivnění. Levici se nelíbí důraz na kritiku komunismu a poukazy na její totalitní povahu, protože to oslabuje vyhlídky nynější komunistické strany vstoupit v budoucnu do vlády. A bez komunistů česká levice vlastní vládu nikdy nesestaví.

Boj proti nepohodlným pojmům, jako je totalita, a směšná bagatelizace diktatury, kterou teď Muriel Blaive předvádí, není nic jiného než snaha ohnout historii a pootočit fungování ÚSTR tak, aby vyhovoval levici.

Jakékoli politikaření z jedné či druhé strany je však třeba odmítnout. ÚSTR má téhle společnosti pomoct odvrátit opakování toho, co jsme zažili. Přitom roli ústředního viníka z komunistické strany těžko někdo sejme.

Chcete-li článek okomentovat nebo nás upozornit na chybu, přihlaste se nebo se zaregistrujte. Nejzajímavější příspěvky zveřejníme.
Reklama

Vyhledávání

Tip: Vyhledávejte dle autora pomocí autor: autor:”Erik Tabery” další tip

Výsledky vyhledávání

Hledám o sto šest
Vyskytla se chyba, zkuste to znovu.

Nejvíce hledáte