Miloš Zeman
Miloš Zeman • Autor: Michaela Danelová

Prezidentské volby by podle průzkumu agentury Median pro Český rozhlas vyhrál stávající prezident Miloš Zeman. Volilo by ho 37 procent lidí. Druhou největší podporu veřejnosti má textař a producent Michal Horáček s 20 procenty. Bývalý předseda Akademie věd Jiří Drahoš by skončil se ziskem 17 procent na třetím místě. Velká část veřejnosti - více než pětina - nyní neví, koho by ve volbě prezidenta vybrala.  U příležitosti zveřejnění nového průzkumu odemykáme komentář z tištěného Respektu. Pokud podobné články oceňujete a chcete je číst pravidelně, staňte se naším předplatitelem.

Miloš Zeman je moudrý a prozíravý politik. Věta, kterou v tomto časopise nečtete příliš často, neznamená, že autor vysadil, či naopak nasadil halucinogenní prášky. K tomuto závěru vede nečekaný zážitek z četby rozhovoru s tímto politikem z roku 1990. Po dočtení posledních řádek si nelze nepoložit otázku, kdo a kam unesl Miloše Zemana a kým ho nahradil? Zeman z roku 1990 totiž nemá mnoho společného se Zemanem roku 2017.

Dělejme to jako Apple

Během rozhovorů s politiky může být novinář spokojen, když respondent řekne jednu či dvě silné myšlenky, ale Miloš Zeman v interview pro Mladý svět nabízel doslova smršť pronikavých postřehů.

Například říká, že bychom se neměli snažit dohnat Západ v „konzumerismu a touze po spotřebě“. Apeloval, aby se věnovala pozornost trendům, které se za našimi hranicemi odehrávaly a určitě dorazí i k nám, například „tendence k určitému odlivu z měst, tendence k tomu, aby lidé pracovali doma tentokrát ne jako řemeslníci, ale s terminálem počítače. Tím odpadá dojíždění za prací. Tendence k celé řadě lokálních iniciativ nahrazujících ztotožnění se s makrospolečenskými iniciativami třeba typu politických stran.“

Reklama
Reklama

Doporučuje necílit na tehdejší podobu Západu, ale na budoucnost Západu. „Měli bychom se soustředit na to, co umíme teď a co bychom měli umět v budoucnosti. Na špičkové technologie zítřka, nikoli dneška. K tomu je třeba strašlivá odvaha,“ říká Zeman v roce 1990. Za vzor mimochodem už tehdy dával Apple Steva Jobse.

V politice pak varoval před populisty, není prý dobré „spojovat se s těmi, kteří milují prostá a jasná řešení typu vyhnat všechny Židy, Cikány, Vietnamce, Kubánce a Rumuny a bude v Československu dobře“.

Připomíná, že musíme „splatit dluh“ za to, co jsme nechali dělat se svou přírodou i zdejšími lidmi. Bude nás ale brzdit „Stalin v nás“, který odsuzuje ty, kdo mají jiný názor, protože „my všichni podvědomě toužíme po monolitní jednotě“.

15-kom-zeman
Autor: Ilustrace – Pavel Reisenauer

Abychom se posunuli dál, bude nutné změnit přístup k věcem veřejným, a to tak, že „vedle boje proti někomu bychom především měli vést boj pro něco“.

A pak přichází vrcholná chvíle v rozhovoru: „V každém člověku je vedle touhy po svobodě také touha po řádu… A nám samozřejmě hrozí riziko, že se opět semkneme do davu. Ten dav bude stát na druhé straně barikády, než stával, ale bude to tentýž dav. Proto bychom se měli vyhnout všem davovým psychózám, všem populistickým náladám. Tato společnost, které bylo několikrát v historii puštěno žilou tím, že nejlepší část její inteligence emigrovala, stojí před poměrně silným rizikem, že jakmile bude zbavena jednoho krotitele, začne si sama hledat jiného. Kohokoli nabízejícího sílu, právo, pořádek a samozřejmě nádavkem prosperitu – a jen tak mimochodem i spravedlnost. Ovšem spravedlnost v tom jedině správném výkladu.“

Ne, nevložil jsem slova Václava Havla do rozhovoru Miloše Zemana. Takto tehdy skutečně mluvil. Ve všech odpovědích se ukázal jako dobrý prognostik, dokonce předpověděl příchod „krotitele“, jen zřejmě tehdy ještě sám netušil, že předvídá příchod sebe samého.

Dnes Zeman mluví zcela opačně. Nabádá, že potřebujeme více instalatérů a méně vzdělaných lidí, kteří by byli připraveni na zaměstnání budoucnosti. Činí vše proti ochraně přírody, kterou kdysi hájil. Stal se lídrem populistů a slibuje jednoduchá řešení, že když se zbavíme těch či oněch, bude nám lépe. A varuje před inteligencí, jejíhož odchodu kdysi tak litoval.

Pojďme zkratkou

Co se tedy s Milošem Zemanem stalo? Pokud nebudeme věřit konspiračním teoriím, že ho někdo opravdu vyměnil, pak za proměnou stojí poznání Miloše Zemana, že lid si žádá nikoli intelektuála a vizionáře, ale populistu. On to ostatně už před lety v knižním rozhovoru sám řekl, že úderná hesla mají větší efekt než propracované analýzy. Zeman chtěl jít v politice zkratkou, ale při tom spěchu evidentně ztratil sebe sama. Je škoda, že jsme o tak pronikavého myslitele přišli.

Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na web@respekt.cz.
Chcete-li článek okomentovat nebo nás upozornit na chybu, přihlaste se nebo se zaregistrujte. Nejzajímavější příspěvky zveřejníme.

Erik Tabery

šéfredaktor

erik_novy
Přečtěte si více článků od tohoto autora/autorky. Napsal/a jich celkem 2098

Vyhledávání

Tip: Vyhledávejte dle autora pomocí autor: autor:”Erik Tabery” další tip

Výsledky vyhledávání

Hledám o sto šest
Vyskytla se chyba, zkuste to znovu.

Nejvíce hledáte