Proč by mohli bolševici svrhnout Putina

Putinismus je spleten ze tří neslučitelných pramenů: rudého, bílého a hnědého. Oslavuje úspěchy Sovětského svazu, především jeho válečný triumf nad Hitlerem (rudá). Uctívá carské impérium, ruská ortodoxní církev zavražděné Romanovce dokonce kanonizovala (bílá). Skutečné Rusko ale jede po fašistické linii s propojenou politickou a ekonomickou mocí, tvrdě kontrolovanými médii, kultem osobnosti a neodbytnými bezpečnostními složkami (hnědá). Všechny tři tradice sdílejí pohrdání liberalismem a podezíravost k vnějšímu světu, jež přechází v xenofobii. Sté výročí bolševické revoluce roku 1917 však může napětí, které mezi nimi existuje, stejně jako nedomyšlený přístup Kremlu k dějinám, vystavit těžké, možná fatální zkoušce.

Význam roku 1917 nebyl sedm desetiletí zpochybňován. Výročí Velké říjnové socialistické revoluce bývalo nejdůležitějším svátkem sovětského kalendáře. Pouť k nabalzamované mrtvole Vladimira Lenina uložené ve strašidelném mauzoleu na Rudém náměstí byla iniciačním rituálem každého uvědomělého Rusa i zahraničních turistů. Komunismus, až snad na nějakou tu chybičku, ztělesňoval altruismus, modernitu a internacionalismus. Říše zla byla ale ve skutečnosti vystavěna na lži, strachu a masovém vraždění. Její ekonomický systém byl naprostý průšvih. V jiných zemích, například Polsku nebo Pobaltí, znamenal její kolaps naprosté odmítnutí minulosti. Majetek byl pokud možno vrácen původním majitelům či jejich potomkům. Komunistická éra byla vnímána jako cizorodá invaze …