Díky za sociální bublinu
Čtenáře Respektu bych definoval jinak než úspěchem. Jsou to lidé, kteří dělají víc, než by museli
Velmi často se mluví o tom, že sociální bubliny jsou nebezpečné. Je to pravda, ostatně jsme o tom sami mnohokrát psali. Mohou ale být i v něčem přínosné? V poslední době mi mnozí píší (zejména v souvislosti s brexitem a americkými volbami), že Respekt je sice fajn, ale čtou ho jen úspěšní lidé, kteří jsou ve společnosti v menšině. Tahle připomínka mi plete hlavu, protože nevím, co si dotyční pod termíny úspěšní a neúspěšní představují. My zkrátka píšeme časopis pro ty, kteří o něj mají zájem.
Čtenáře Respektu bych definoval jinak. Jezdím poměrně často na debaty či jiné akce do různých koutů naší země, což má mimo jiné tu výhodu, že se tu přede mnou čtenáři a čtenářky zhmotňují. Jsou to často lidé, kteří dělají o trochu víc, než by museli. A je jedno, jestli jsou to učitelé, živnostníci, komunální politici, skauti, studenti, zástupci církví či nevládních organizací.
Takže ano, Respekt je také jistou sociální bublinou, ale v ní jsou lidé, kteří se například snaží opravovat památky ve svém městě, pomáhají seniorům, organizují akce pro děti, chrání životní prostředí, radí lidem ve finanční či sociální nouzi nebo se svým žákům a studentům věnují daleko nad rámec svých povinností.
Minulý týden jsem v Mnichově Hradišti opět potkal hned několik takových lidí – studenty počínaje a majitelem jednoho z místních obchodů konče. A i tady jsem si uvědomil, stejně jako předtím třeba ve Strážnici, Ostrově, Mostě, Kyjově či Třebíči, jak zřídka tito lidé slyší ve veřejném prostoru slova díků. To oni dělají z Česka příjemnou zemi. Možná jsem jim ani já neřekl, jak moc si jejich práce vážím, takže tak činím aspoň touto cestou. Chystat pro vás Respekt je pro nás všechny obrovská čest a radost.
Vážené čtenářky, vážení čtenáři,
inspirativní čtení vám přeje
Erik Tabery
šéfredaktor
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
Mohlo by vás zajímat
Demonstrace Stojíme za kulturou
Stovky studentů uměleckých oborů a zástupců kultury ve středu na pražském Malostranském náměstí protestovaly proti plánovaným škrtům v rozpočtu ministerstva kultury. Akci Stojíme za kulturou! před jednáním poslanců o závěrečném, třetím čtení návrhu státní rozpočtu pro letošní rok svolali studenti uměleckých vysokých škol, kteří tu také vystoupili se svými projevy.
Den lidových krojů v Poslanecké sněmovně
Sněmovnu v úterý ovládl folklor. Několik desítek poslanců dorazilo do dolní parlamentní komory v lidových krojích ze svých regionů. Akce nazvaná Den lidových krojů se konala potřetí. Letos ji doprovází výstava lidových krojů i ze Slovenska, Polska a z Maďarska. Poslanci se sešli ve Dvoraně v jedné z vedlejších sněmovních budov, kde výstavu zahájili. Následně se vydali průvodem přes Malostranské náměstí a Sněmovní ulicí slavnostním vchodem do hlavní sněmovní budovy. V sálu Státních aktů pak vystoupily taneční soubory z Česka, Slovenska, Polska a Maďarska.
Předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD) se oblékl do kroje z Bystřice pod Hostýnem. Lidové kroje podle něho patří k národnímu dědictví. "I když je většina z nás už běžně nenosí, tak k nám prostě patří," řekl Okamura. Iniciátor Dne lidových krojů ve sněmovně, nynější předseda zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) podotkl, že letošní akce naplňuje motto Evropské unie o jednotě v růzností. "Naše kroje jsou symbolem našich kořenů, našich tradic naší identity," uvedl.
"Náš národ není velký počtem lidí, není velký rozlohou země. Ale jsme obří, co se týče rozmanitosti, kultury, tradic i krojů," řekl ministr kultury Ota Klempíř (za Motoristy), jenž dorazil v kyjovském kroji. Akce podle něho setřela rozdíly mezi koalicí a opozicí, což je stav, který by měl podle ministra vydržel déle než jedno odpoledne.
