Nejhlubší záhady světa
Opravdu existují tajemství, která nikdy nerozluštíme?
V roce 1835 francouzský filozof Auguste Comte prohlásil: „Nikdy nebudeme žádnou metodou schopni studovat chemické složení hvězd.“ O pár desetiletí později se přišlo na to, že světlo přicházející z jakékoli hvězdy prozradí její složení tak dokonale, jako bychom její kus měli v laboratoři. Mýlil se a jeho výrok je dodnes varováním před zbytečnou skepsí v poznávání světa.
Minimálně proto, že znalostí přibývá exponenciálně – od konce druhé světové války se počet publikovaných vědeckých článků zdvojnásobuje každých devět let. Podařilo se zjistit, jak starý je vesmír a jak dlouho v něm existuje Homo sapiens, proniknout do kosmu a přenechat jeho výzkum robotům, naučit se, jak myšlenkou ovládat umělou paži. Svět propojila informační dálnice a nesmírně se zjednodušila komunikace. Stále dokonalejšími přístroji hledí vědci téměř k okamžiku vzniku vesmíru i do nitra hmoty.
Lidé v nich vidí hlasatele zásadních pravd, což je úloha, kterou dříve zastávali kněží. Zvěst, již vědci předkládají, je však často matoucí. Začátkem minulého století svět vypadal jednoduše a vypočitatelně, pak se ale obraz zkomplikoval. Postupně se objevila relativita, kvantová fyzika a teorie chaosu. Kategorie, jež se dříve zdály absolutní, ztratily význam, který jim přisuzovaly generace předků. Svět zprostředkovaný smysly se ukázal být součástí mnohem složitější reality, ne-li rovnou iluzí. Navíc vyšlo najevo, že viditelný vesmír tvoří jen necelých pět procent všeho, co existuje – a stále nevíme, co…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
Mohlo by vás zajímat
Demonstrace Stojíme za kulturou
Stovky studentů uměleckých oborů a zástupců kultury ve středu na pražském Malostranském náměstí protestovaly proti plánovaným škrtům v rozpočtu ministerstva kultury. Akci Stojíme za kulturou! před jednáním poslanců o závěrečném, třetím čtení návrhu státní rozpočtu pro letošní rok svolali studenti uměleckých vysokých škol, kteří tu také vystoupili se svými projevy.
Den lidových krojů v Poslanecké sněmovně
Sněmovnu v úterý ovládl folklor. Několik desítek poslanců dorazilo do dolní parlamentní komory v lidových krojích ze svých regionů. Akce nazvaná Den lidových krojů se konala potřetí. Letos ji doprovází výstava lidových krojů i ze Slovenska, Polska a z Maďarska. Poslanci se sešli ve Dvoraně v jedné z vedlejších sněmovních budov, kde výstavu zahájili. Následně se vydali průvodem přes Malostranské náměstí a Sněmovní ulicí slavnostním vchodem do hlavní sněmovní budovy. V sálu Státních aktů pak vystoupily taneční soubory z Česka, Slovenska, Polska a Maďarska.
Předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD) se oblékl do kroje z Bystřice pod Hostýnem. Lidové kroje podle něho patří k národnímu dědictví. "I když je většina z nás už běžně nenosí, tak k nám prostě patří," řekl Okamura. Iniciátor Dne lidových krojů ve sněmovně, nynější předseda zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) podotkl, že letošní akce naplňuje motto Evropské unie o jednotě v růzností. "Naše kroje jsou symbolem našich kořenů, našich tradic naší identity," uvedl.
"Náš národ není velký počtem lidí, není velký rozlohou země. Ale jsme obří, co se týče rozmanitosti, kultury, tradic i krojů," řekl ministr kultury Ota Klempíř (za Motoristy), jenž dorazil v kyjovském kroji. Akce podle něho setřela rozdíly mezi koalicí a opozicí, což je stav, který by měl podle ministra vydržel déle než jedno odpoledne.
