0:00
0:00
Společnost20. 8. 201614 minut

Nejhlubší záhady světa

Opravdu existují tajemství, která nikdy nerozluštíme?

Asi šest tisíc let staré skalní
rytiny v pohoří Zagros v Íránu.
Autor: Profimedia, Sciencephoto RM

V roce 1835 francouzský filozof Auguste Comte prohlásil: „Nikdy nebudeme žádnou metodou schopni studovat chemické složení hvězd.“ O pár desetiletí později se přišlo na to, že světlo přicházející z jakékoli hvězdy prozradí její složení tak dokonale, jako bychom její kus měli v laboratoři. Mýlil se a jeho výrok je dodnes varováním před zbytečnou skepsí v poznávání světa.

Minimálně proto, že znalostí přibývá exponenciálně – od konce druhé světové války se počet publikovaných vědeckých článků zdvojnásobuje každých devět let. Podařilo se zjistit, jak starý je vesmír a jak dlouho v něm existuje Homo sapiens, proniknout do kosmu a přenechat jeho výzkum robotům, naučit se, jak myšlenkou ovládat umělou paži. Svět propojila informační dálnice a nesmírně se zjednodušila komunikace. Stále dokonalejšími přístroji hledí vědci téměř k okamžiku vzniku vesmíru i do nitra hmoty.

↓ INZERCE

Lidé v nich vidí hlasatele zásadních pravd, což je úloha, kterou dříve zastávali kněží. Zvěst, již vědci předkládají, je však často matoucí. Začátkem minulého století svět vypadal jednoduše a vypočitatelně, pak se ale obraz zkomplikoval. Postupně se objevila relativita, kvantová fyzika a teorie chaosu. Kategorie, jež se dříve zdály absolutní, ztratily význam, který jim přisuzovaly generace předků. Svět zprostředkovaný smysly se ukázal být součástí mnohem složitější reality, ne-li rovnou iluzí. Navíc vyšlo najevo, že viditelný vesmír tvoří jen necelých pět procent všeho, co existuje – a stále nevíme, co…

Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.

Online přístup ke všem článkům a archivu

Články i v audioverzi a mobilní aplikaci
Možnost odemknout články pro blízké
od 150 Kč/měsíc

Mohlo by vás zajímat

Aktuální vydání

Budou kňučet, budou ječet! Ale vy budete mučedníciZobrazit články