Denní harmonogram propočtený na minuty, strava obsahující právě tolik kalorií, kolik je třeba k pomalu rostoucí formě, která musí vyvrcholit v průběhu konkrétních tří nebo čtyř dní v roce. Maséři, psychologové, výživoví poradci, zázemí dokonale udržovaných stadionů. Příprava špičkových atletů na blížící se olympijské hry může vypadat takhle – anebo taky ne. Může probíhat na bezejmenném středoškolském hřišti kdesi ve Spojených státech, kde jediným trenérem a poradcem je oddaný manžel. Po odchodu ze stadionu čeká malý, levný byt. Jídlo je tak kaloricky vyvážené, jak si ho jen dokážete sami uvařit, zatímco se vám mezi nohama motá dvouletý syn. Takhle se na hry v brazilském Riu připravuje ruská běžkyně Julija Stěpanova.
Před dvěma lety se tato žena rozhodla veřejně promluvit o dalším typu přípravy, který současný vrcholový sport zahrnuje: systematickém, ruským státem organizovaném a plánovaném dopingu, kterého se účastní trenéři, funkcionáři a sami sportovci. Od té doby žije na útěku, na utajených místech – podle mnoha lidí nejdůležitější whistleblowerka v dějinách sportu. Její výpověď odstartovala mezinárodní vyšetřování, v jehož důsledku se nejspíš stane něco dosud nemyslitelného: ruští atleti nebudou vpuštěni na olympijské hry. Třicetiletá Julija Stěpanova v tomto příběhu není jednoznačně kladná hrdinka. Klikatá cesta téhle odvážné ženy z ruských tréninkových center do amerického vnitrozemí ale vystihuje, o kolik ve světové dopingové hře jde.
Tohle nebude fungovat
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
Mohlo by vás zajímat
Demonstrace Stojíme za kulturou
Stovky studentů uměleckých oborů a zástupců kultury ve středu na pražském Malostranském náměstí protestovaly proti plánovaným škrtům v rozpočtu ministerstva kultury. Akci Stojíme za kulturou! před jednáním poslanců o závěrečném, třetím čtení návrhu státní rozpočtu pro letošní rok svolali studenti uměleckých vysokých škol, kteří tu také vystoupili se svými projevy.
Den lidových krojů v Poslanecké sněmovně
Sněmovnu v úterý ovládl folklor. Několik desítek poslanců dorazilo do dolní parlamentní komory v lidových krojích ze svých regionů. Akce nazvaná Den lidových krojů se konala potřetí. Letos ji doprovází výstava lidových krojů i ze Slovenska, Polska a z Maďarska. Poslanci se sešli ve Dvoraně v jedné z vedlejších sněmovních budov, kde výstavu zahájili. Následně se vydali průvodem přes Malostranské náměstí a Sněmovní ulicí slavnostním vchodem do hlavní sněmovní budovy. V sálu Státních aktů pak vystoupily taneční soubory z Česka, Slovenska, Polska a Maďarska.
Předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD) se oblékl do kroje z Bystřice pod Hostýnem. Lidové kroje podle něho patří k národnímu dědictví. "I když je většina z nás už běžně nenosí, tak k nám prostě patří," řekl Okamura. Iniciátor Dne lidových krojů ve sněmovně, nynější předseda zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) podotkl, že letošní akce naplňuje motto Evropské unie o jednotě v růzností. "Naše kroje jsou symbolem našich kořenů, našich tradic naší identity," uvedl.
"Náš národ není velký počtem lidí, není velký rozlohou země. Ale jsme obří, co se týče rozmanitosti, kultury, tradic i krojů," řekl ministr kultury Ota Klempíř (za Motoristy), jenž dorazil v kyjovském kroji. Akce podle něho setřela rozdíly mezi koalicí a opozicí, což je stav, který by měl podle ministra vydržel déle než jedno odpoledne.
