Pravý způsob, jak oslovit lidi
Svědectví z velké americké krize ukazuje, jak fotografie pomohla změnit dějiny
Musí uživit sedm dětí, je jí 32 let a jmenuje se Florence Thompsonová. Jenže v březnu 1936 není pro námezdné kočovníky žádná práce. Úroda hrachu byla mizerná, ceny bavlny, obilí a kukuřice už několik let padají dolů, a tak Florence Thompsonová přečkává sezonu spolu s dalšími dvěma a půl tisícovkami bezprizorních zemědělských dělníků v táboře poblíž kalifornského města Nipomo.
Tady ji při jedné ze svých cest spatřila fotografka Dorothea Langeová, pohled na ustaranou matku sedící před záplatovaným stanem a objímající své tři potomky ji uhranul. Začala okamžitě fotit. Pět snímků. Každý ze stále větší blízkosti, až vznikl ten poslední, nejslavnější, na němž není vidět víc než odhodlaný pohled ženy do dáli a tři schoulené dětské hlavičky. Migrující matka patří k nejslavnějším dokumentárním fotografiím 20. století. Nese symboliku novodobé madony důstojné ve své chudobě a jako taková byla znovu a znovu otiskována, vystavována a její raná zvětšenina se v roce 1998 vydražila za téměř 250 tisíc dolarů. V danou chvíli bylo ale důležitější, že to byly právě její snímky, které po publikaci v novinách vedly k tomu, že vláda vypravila do tábora potravinovou pomoc.
Migrující matka je jeden z více než 170 tisíc dochovaných snímků z archivů americké FSA (Hospodářské bezpečnostní služby). V letech 1935–1944 je na objednávku vlády pořídili prvotřídní fotografové, jako byli Walker…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
Mohlo by vás zajímat
Demonstrace Stojíme za kulturou
Stovky studentů uměleckých oborů a zástupců kultury ve středu na pražském Malostranském náměstí protestovaly proti plánovaným škrtům v rozpočtu ministerstva kultury. Akci Stojíme za kulturou! před jednáním poslanců o závěrečném, třetím čtení návrhu státní rozpočtu pro letošní rok svolali studenti uměleckých vysokých škol, kteří tu také vystoupili se svými projevy.
Den lidových krojů v Poslanecké sněmovně
Sněmovnu v úterý ovládl folklor. Několik desítek poslanců dorazilo do dolní parlamentní komory v lidových krojích ze svých regionů. Akce nazvaná Den lidových krojů se konala potřetí. Letos ji doprovází výstava lidových krojů i ze Slovenska, Polska a z Maďarska. Poslanci se sešli ve Dvoraně v jedné z vedlejších sněmovních budov, kde výstavu zahájili. Následně se vydali průvodem přes Malostranské náměstí a Sněmovní ulicí slavnostním vchodem do hlavní sněmovní budovy. V sálu Státních aktů pak vystoupily taneční soubory z Česka, Slovenska, Polska a Maďarska.
Předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD) se oblékl do kroje z Bystřice pod Hostýnem. Lidové kroje podle něho patří k národnímu dědictví. "I když je většina z nás už běžně nenosí, tak k nám prostě patří," řekl Okamura. Iniciátor Dne lidových krojů ve sněmovně, nynější předseda zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) podotkl, že letošní akce naplňuje motto Evropské unie o jednotě v růzností. "Naše kroje jsou symbolem našich kořenů, našich tradic naší identity," uvedl.
"Náš národ není velký počtem lidí, není velký rozlohou země. Ale jsme obří, co se týče rozmanitosti, kultury, tradic i krojů," řekl ministr kultury Ota Klempíř (za Motoristy), jenž dorazil v kyjovském kroji. Akce podle něho setřela rozdíly mezi koalicí a opozicí, což je stav, který by měl podle ministra vydržel déle než jedno odpoledne.
