Tomáš Brolík: A jak že vás ta válka přesně unavila?

Kolegyně Magdaléna Fajtová mluvila se známým evropským politologem Casem Muddem. (Rozhovor najdete odpoledne na našem webu, vřele ho doporučuji.) Mudde se vyzná v krajní pravici a říká jednu věc: v debatách často slyšíme, že lidé, kteří volí extremisty, jsou buď vystrašení, nebo zmatení, nebo se jim nedaří, nebo toho nevědí dost o světě. Zkrátka podle těchto analytiků mají vždycky nějaký jiný důvod pro svou volbu, než že by takhle volit skutečně chtěli. Ale tak to není, říká politolog. Oni extremisty volí, protože jim mluví z duše. “Někteří z nich jsou rasisté až na kost,” říká Mudde doslova.

V debatě o tom, jak a proč se proměňuje Evropa, jsou to osvěžující slova, jasná a bez oklik. Není v nich ani kousek blahosklonnosti těch, kteří volí lépe a poučeněji, a kteří nechtějí přiznat voličům extremistů svobodnou vůli lidských bytostí. Všichni jsme přece dobří lidé, takže volit politiky vyvolávající zlo je možné jenom pod vlivem neblahých okolností. Jakoby nebylo možné přijmout fakt, že krajní pravice nabízí lidem jednu politickou výsadu, totiž možnost ubližovat ostatním (napřed slovně, pak symbolicky, pak fyzicky), a část z nás o ni stojí.

V nechuti přijmout tento fakt je podobná faleš a touha zakrýt nepříjemnou a složitou pravdu, jako ve frázi, že Evropané jsou “unavení válkou na Ukrajině”.

Pokud nás ukrajinská válka “unavuje", neznamená to lhostejný nezájem o ty, kteří bojem za svoji vlastní svobodu zachraňují i tu naši. Ne ne, naše "únava" má říct, že jsme ve své pozornosti k napadené zemi umdleli přemoženi okolnostmi, které byly nad naše síly. Jakože my se opravdu se snažíme s Ukrajinci držet, ale je to prostě složité.