V noci z 11. na 12. března 1938, bezprostředně po obsazení Rakouska nacistickým Německem, přijel na československou hranici v Břeclavi noční rychlík z Vídně. Místo nemnoha pospávajících cestujících byl přeplněn uprchlíky, jimž šlo v anektované zemi o život. Novinář a spisovatel Richard Bermann později zachytil pocit úlevy, když vlak – v Rakousku ještě obtěžovaný nacistickými bojůvkami – přejel do demokratického Československa. O to větší byl šok, když v Břeclavi museli uprchlíci vystoupit a po několika napjatých nočních hodinách byli vráceni zpět do Rakouska. Bezohledný zásah, po němž někteří z běženců skončili v koncentračních táborech, přitom nepředstavoval ojedinělý exces; zavřené hranice či nechuť československých úřadů nabídnout pomocnou ruku vítaly uprchlíky v roce 1938 pravidelně.
V západních zemích od šedesátých let minulého století probíhala intenzivní veřejná debata o tom, proč předválečné liberální demokracie odmítaly uprchlíky před nacismem. Historici popisovali překážky, které Spojené státy, Británie, Švýcarsko a další státy ve třicátých letech těmto lidem kladly: například USA kvůli administrativním předpisům ani nenaplňovaly kvótu pro přistěhovalce z Německa. Velkou pozornost vzbudil příběh lodi St. Louis, která na jaře 1939 doplula s 937 uprchlíky na palubě k americkým břehům, Kuba ani Spojené státy však jejím pasažérům nedovolily vylodit se a po návratu do Evropy jich část zahynula během holocaustu.
[image id=„200023797“ caption="Telegram, který…


Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
Mohlo by vás zajímat
Demonstrace Stojíme za kulturou
Stovky studentů uměleckých oborů a zástupců kultury ve středu na pražském Malostranském náměstí protestovaly proti plánovaným škrtům v rozpočtu ministerstva kultury. Akci Stojíme za kulturou! před jednáním poslanců o závěrečném, třetím čtení návrhu státní rozpočtu pro letošní rok svolali studenti uměleckých vysokých škol, kteří tu také vystoupili se svými projevy.
Den lidových krojů v Poslanecké sněmovně
Sněmovnu v úterý ovládl folklor. Několik desítek poslanců dorazilo do dolní parlamentní komory v lidových krojích ze svých regionů. Akce nazvaná Den lidových krojů se konala potřetí. Letos ji doprovází výstava lidových krojů i ze Slovenska, Polska a z Maďarska. Poslanci se sešli ve Dvoraně v jedné z vedlejších sněmovních budov, kde výstavu zahájili. Následně se vydali průvodem přes Malostranské náměstí a Sněmovní ulicí slavnostním vchodem do hlavní sněmovní budovy. V sálu Státních aktů pak vystoupily taneční soubory z Česka, Slovenska, Polska a Maďarska.
Předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD) se oblékl do kroje z Bystřice pod Hostýnem. Lidové kroje podle něho patří k národnímu dědictví. "I když je většina z nás už běžně nenosí, tak k nám prostě patří," řekl Okamura. Iniciátor Dne lidových krojů ve sněmovně, nynější předseda zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) podotkl, že letošní akce naplňuje motto Evropské unie o jednotě v růzností. "Naše kroje jsou symbolem našich kořenů, našich tradic naší identity," uvedl.
"Náš národ není velký počtem lidí, není velký rozlohou země. Ale jsme obří, co se týče rozmanitosti, kultury, tradic i krojů," řekl ministr kultury Ota Klempíř (za Motoristy), jenž dorazil v kyjovském kroji. Akce podle něho setřela rozdíly mezi koalicí a opozicí, což je stav, který by měl podle ministra vydržel déle než jedno odpoledne.



















