„Bylo to pro něj vysvobození,“ říkává se, když zemře někdo, kdo se s nevyléčitelnou nemocí hodně natrápil. Občas má ta věta jen pomoci pozůstalým snést pocit ztráty, ale v jednom případě platí zcela určitě – pokud odejde člověk v dlouhodobém kómatu.
Je pravděpodobné, že v době, kdy čtete tyto řádky, není už mezi živými bývalý izraelský premiér Ariel Šaron. Od své druhé mozkové mrtvice v lednu 2006 se nacházel v tzv. vigilním kómatu, při němž má pacient otevřené oči, ale bezvládně leží na lůžku a nereaguje na podněty. Zprávy z minulého pátku hovořily o tom, že se Šaronův stav zhoršil, selhávají mu orgány a rodina u jeho lůžka očekává brzký konec.
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
Mohlo by vás zajímat
Píše se další kapitola OSN
V roce 2025 oslavila Organizace spojených národů osmdesát let od svého vzniku. Předsedkyně Valného shromáždění se zamýšlí nad prací organizace v minulosti a nad výzvami, kterým bude čelit v dalším desetiletí své existence.
