Zamyšlené putování střední Evropou
Fotografie na obalu knihy Moje Evropa je symbolická. Černobílá hranice táhnoucí se mezi strništěm a zoranou částí pole k šedivému obzoru upozorňuje na dvě tváře té samé krajiny, jakoby zakleté, ponořené do ospalosti. Kniha ukrajinského spisovatele Jurije Andruchovyče a polského prozaika Andrzeje Stasiuka se totiž týká střední Evropy. Regionu zmítaného dějinnými zvraty, které ho krutě poznamenaly a na dlouho izolovaly. Stasiuk oblast vymezuje osobně, jednoduchým zabodnutím kružítka do místa svého bydliště, vesnice Wołowce v Nízkých Beskydech, a opsáním kruhu o poloměru dělícím jeho horský dům od rodné Varšavy. Čára prochází přes Brest, Černovice, Kluž-Napocu, Arad, Segedín, Budapešť, Žilinu, Katovice a Čenstochovou. „Není tu Německo, ale ani Rusko – což přijímám s jistým údivem, ale také s jemnou atavistickou úlevou.“
Pro Andruchovyče je střední Evropa naopak určená právě těmito protipóly. „Přebývání mezi Rusy a Němci – dějinný osud střední Evropy. Středoevropský strach historicky kolísá mezi dvěma obavami: Němci jdou, Rusové jdou. Středoevropská smrt – je smrt vězeňská nebo táborová, navíc kolektivní. Massenmord, začistka. Středoevropská cesta – to je útěk. Ale před čím a kam? Před Rusy k Němcům? Nebo od Němců k Rusům? Dobře, že pro tyhle případy je na světě Amerika.“
Takto definované pole svého zájmu oba spisovatelé…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
Mohlo by vás zajímat
Křest knihy Novinářem mezi špiony a estébáky
V edici Respekt vychází knižní rozhovor Jindřicha Šídla s Jaroslavem Spurným o dobrodružném životě „máničky“ za železnou oponou, jeho působení v samizdatu a undergroundu, vznik Respektu po revoluci v roce 1989 a desetiletí investigativní práce v jeho redakci až do stále aktivní současnosti.
Ruce pryč od médií
Na podporu Českého rozhlasu a České televize se v Praze dnes vpodvečer sešly podle organizátorů shromáždění desítky tisíc lidí. Akci organizoval spolek Milion chvilek, jenž požaduje stažení návrhu zákona, který mimo jiné převádí financování ČT a ČRo z poplatků na státní rozpočet. Lidé se sešli na Staroměstském náměstí, někteří měli podle zpravodaje ČTK české vlajky a transparenty na podporu veřejnoprávních médií. Po projevech řečníků vyrazili pochodem k budově Českého rozhlasu ve Vinohradské ulici, kde jim zaměstnanci ČRo a předseda stávkového výboru odborů ČRo Jan Křemen poděkovali.
