Knížák je únavné téma
S malířem Tomášem Císařovským o plánovaných změnách ve vedení Národní galerie
Vypadá to, že se dny Milana Knížáka coby šéfa Národní galerie po deseti letech chýlí ke konci. Ale nebude to rychle: ministr kultury Václav Riedlbauch nejdřív slíbil, že na jeho post vypíše konkurz už letos, pak ale během týdne termín posunul o dvanáct měsíců. Co na to říká malíř Tomáš Císařovský (48), který už před rokem a půl založil iniciativu Čas na změnu, v níž spolu s kolegy vyzval ministra kultury ke Knížákově odvolání?
Co vám na Knížákově řízení galerie nejvíc vadí?
Chronicky dlouhodobý úpadek instituce, která se u nás má starat o vizuální umění. Národní galerie není schopná vyprodukovat příliš zajímavých výstav, které by měly v dnešní době co říct, a to jak odborné veřejnosti, tak širokým vrstvám diváků. Od toho velké instituce ve světě jsou, že přinášejí v oboru nové poznatky a zároveň dokážou přitáhnout lidi. V době před Knížákem byli v instituci lidé, kteří se snažili vykazovat nějakou činnost, s jeho nástupem museli odejít, zmizelo s nimi pestré spektrum názorů na umění a Knížák má vše ve své režii.
Chodíte do Národní galerie na výstavy?
Občas ano. Naposledy jsem teď byl ve Valdštejnské jízdárně na Otakaru Lebedovi a znova jsem byl konsternován tím, jakým způsobem se také dá udělat výstava. Na obrazy…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
Mohlo by vás zajímat
Křest knihy Novinářem mezi špiony a estébáky
V edici Respekt vychází knižní rozhovor Jindřicha Šídla s Jaroslavem Spurným o dobrodružném životě „máničky“ za železnou oponou, jeho působení v samizdatu a undergroundu, vznik Respektu po revoluci v roce 1989 a desetiletí investigativní práce v jeho redakci až do stále aktivní současnosti.
Ruce pryč od médií
Na podporu Českého rozhlasu a České televize se v Praze dnes vpodvečer sešly podle organizátorů shromáždění desítky tisíc lidí. Akci organizoval spolek Milion chvilek, jenž požaduje stažení návrhu zákona, který mimo jiné převádí financování ČT a ČRo z poplatků na státní rozpočet. Lidé se sešli na Staroměstském náměstí, někteří měli podle zpravodaje ČTK české vlajky a transparenty na podporu veřejnoprávních médií. Po projevech řečníků vyrazili pochodem k budově Českého rozhlasu ve Vinohradské ulici, kde jim zaměstnanci ČRo a předseda stávkového výboru odborů ČRo Jan Křemen poděkovali.
