Přísnost, nebo zodpovědnost?

Přísná, nebo zodpovědná finanční politika? Od minulého pondělí se o těchto dvou variantách dohaduje celá politická reprezentace Francie. Pár dnů předtím totiž premiér François Fillon oznámil, že vláda na tři roky „zmrazuje“ veškeré státní výdaje. V rámci ozdravení situace ve veřejných financích by se Francie proto další tři roky přinejmenším neměla už víc zadlužovat. Oproti roku 2009, kdy veřejný dluh dosáhl 77,4 procenta HDP, se ten letošní odhaduje na 83,2 procenta.

Záměr vlády na pozadí toho, co se v posledních týdnech dělo v Řecku, je tedy jasný: pokračovat tímto způsobem dál by představovalo cestu do pekel. V tom jsou francouzští politici zajedno a oproti jiným státům, jako třeba Česku, kde se veřejný dluh zvyšuje a nic se neděje, něco konkrétního podnikli.

V čem je tedy problém? Na první pohled v malicherném sémantickém sporu o obsah obou slov. Neboli: jde o fiskální přísnost, jak tvrdí část vládnoucí parlamentní většiny i opozice, či zodpovědnost, což tvrdí vláda a zbytek poslanců? Přesně se vyjádřil prezident Nicolas Sarkozy: „Naším cílem je zlepšení stavu veřejných financí. Nepovedeme proto přísnou, ale zodpovědnou finanční politiku.“

Pro vnějšího pozorovatele přesto jde o tajemný jazykový rébus. Vždyť přísně nastavená pravidla omezující další zadlužování už tak neúnosně zadlužené země, navíc v době ekonomické stagnace, jsou pravidla zodpovědná. Ostatně jak jinak zastavit spirálu zadlužování než razantní…