Často hledáte, jak…
Obálka vydání 4/2009
4/2009 • 16.–23. 1. 2009

Jak se ohřát bez Ruska

Autor: ilustrace: Pavel Reisenauer

Ekonomika

Německé balíčky

Luděk Niedermayer

Celosvětová povaha současné recese logicky vyvolává zájem o vývoj v klíčových světových ekonomikách, jejichž oživení by pomohlo ostatním zemím. Německo, třetí největší ekonomika světa, je z hlediska dopadů a hledání cest ze současné ekonomické krize nepochybně jednou z klíčových. A je také jednou z ekonomik, která je krizí značně postižena.

Zůstáváme ve střehu

Jan Brabec

Třinácti odborovým svazům v dopravě vadí Kalouskova představa o novém zákonu o dani z příjmů. Ten by měl mimo jiné rušit či zmenšovat nejrůznější zaměstnanecké výhody v podobě režijních jízdenek, stravenek nebo fasovaného oblečení. Odboráře to zvedlo ze židle a jsou ochotni jít opravdu hodně daleko: třeba i do časově neomezené generální stávky s rizikem celostátně ochromené dopravy.

Bankovní znárodňování

Jan Macháček

Půl roku po první vlně pádu obřích finančních ústavů přichází zjevně vlna druhá. Bank of America, gigantický finanční ústav (a jediná americká banka s hustou federální sítí poboček), získá od státu pomoc v celkové výši 138 miliard dolarů. Z toho 20 miliard dolarů je přímý kapitálový vstup státu (tedy to, čemu jsme si v posledních měsících zvykli říkat znárodnění), zbytek jsou státní garance na špatná aktiva.

A máme to zase tady

The Economist

Možná se ukáže, že ta zpráva je jenom fáma, ale i tak to o něčem vypovídá. Několik blogů nedávno ohlásilo, že společnosti Microsoft a IBM se v rámci snižování nákladů každá brzy zbaví asi 16 000 zaměstnanců, což činí 17 % pracovní síly v Microsoftu a 4 % v případě IBM. Pokud by to byla pravda, jednalo by se o jeden z největších škrtů v historii odvětví informačních technologií (IT).

Kultura

Alois Nebel

Jaromír 99, Jaroslav Rudiš

Komiks Alois Nebel

Otázky arogantního brouka

Jan Gregor

„Je to pořad o tom, kterak oškliví, zakomplexovaní muži ztrapňují úspěšné ženy, s kterými místo toho chtěli souložit.“ I takovou reakci si vysloužil cyklus televizních portrétů Burianův den žen. Autoři vášnivými odsudky rozhořčených diváků vyšperkovali poslední střihový díl druhé série, která se vysílá od počátku ledna.

Výtvarné umění

Jan H. Vitvar

Zajímavé výstavy

Hudba

Pavel Klusák

Dvoumetrový bílý soulman, bytost mužská i ženská, andělská i tělnatá, dětská i odpovědná, tentokrát zpívá hodně o opuštěných a starých lidech. Plačící světlo je silná kolekce písniček o naději a o tom, že se člověk nemá nechat odehnat od duchovního života.

Mramoroví bouřliváci

Jan Gregor

Už skutečnost, že sobotní hlavní vysílací čas na ČT 2 patří na půl roku československé filmové nové vlně, je programovou událostí sezony. Šestadvacet filmů z šesté dekády minulého století doprovodí stejný počet dokumentárních portrétů jejich tvůrců.

Válka očima, jež zapomněly

Tereza Brdečková

Zlatý glóbus, cena americké filmové kritiky i další divácké a festivalové ceny z celého světa ukázaly, že Ari Folman proměnil vlastní těžké vzpomínky v mezinárodně srozumitelné poselství.

Lesní chodci

Pavel Klusák

Na konci roku byli Fleet Foxes jedinou kapelou, jíž přiznaly jedno z nejvyšších míst výroční žebříčky časopisů Billboard, Q, Mojo, Uncut či vlivný newyorský blog Stereogum. Čím Fleet Foxes masově omamují?

Příběh neradostného dětství

Ladislav Nagy

V poslední době jsme si zvykli očekávat mnohé od knih z menších literatur, zejména pak z těch jižně či východně od našich hranic. Není to vůbec náhoda, má to svou logiku. Takové knihy mají výhodu, že se nerodí ve spěchu, který (nutně) provází překlady z velkých světových literatur. Jsou plodem pečlivého výběru a jejich překlad je zpravidla svěřován zkušeným profesionálům, a nikoli zapáleným začátečníkům – jak tomu bohužel tak často bývá u překladů z angličtiny. Výjimkou z tohoto pravidla není ani Bílý král, druhá kniha maďarského prozaika Györgye Dragomána (1973).

Pohybem proti ďáblovi

Markéta Pilátová

Olga Tokarczuková (1962), jedna z nejvýznamnějších polských prozaiček, vydala loni svou přelomovou knihu Běguni. Získala za ni prestižní cenu Nike a polská kritika nešetřila chválou.

Novinky

Respekt

Knižní novinky

Rozdělené město

Jaroslav Fiala

Mohly západní státy stavbě berlínské zdi zabránit? Jak se dnešní německá společnost vyrovnává s jejím „dědictvím“? Uznávaný britský historik Frederick Taylor předložil tyto otázky v knize Berlínská zeď. 13. srpna 1961 – 9. listopadu 1989 ucelený pohled, v němž zpochybnil řadu mýtů a ukázal, že ačkoli tato bariéra už fyzicky neexistuje, stále dokáže rozdělovat lidi.

Nejnebezpečnější Evropan Černý

Jan H. Vitvar

Podařil se mu nejvtipnější kousek v životě, ale David Černý (1967) se nesměje. Při čtvrtečním slavnostním odhalení jeho plastiky Entropa v Radě Evropy to dokonce vypadalo, jako by měl pocit, že to s mystifikací vymyšlenou spolu s výtvarníkem Krištofem Kinterou a teoretikem Tomášem Pospiszylem poněkud přehnal.