0:00
0:00
Astrounat Brázda
Odvaha nejen číst
Kultura14. 6. 20095 minut

Kulturní přehled

Astronaut

Hudba:

Dirty Projectors: Bitte Orca
DEAD OCEANS/DAY AFTER
Dave Longstreth vede brooklynskou kapelu od „nezávislých“ úspěchů na velkou scénu. Písněmi vibrují pseudoafrické kytary, melodie meandrují mezi svéráznými áriemi a tuplovanými hity. S kapelou spolupracují David Byrne a Björk, což potvrzuje: pop s inteligencí, přesahem a šmrncem.

↓ INZERCE

Cermaque: Dům slzí
GUERILLA RECORDS
Jakub Čermák pozoruhodně zpracovává impulzy z undergroundu a literatury: romantická rozervanost tu má dost hloubky a odvázanosti, aby zabírala. Poezii pomohl usadit do jakýchsi alternativních šansonů producent Martin E. Kyšperský (Květy). Promyšlené a dotažené, od vytříbeného studiového zvuku (Tomáš Vtípil) po track natočený guerillově v tramvaji.

Englichová / Veverka / Kahánek: Risonanza
SUPRAPHON
Moderní české skladby (Hanuš, Eben, Haas) pro hoboj, harfu a klavír hrají výrazní sólisté mladší generace. Tajemný humor retro-
snímku na obalu (hobojista křísí harfenistku, klavírista chmurně přihlíží) žánrově vybočuje, ale zaujme.

Ariel Pink’s Haunted Graffiti
STRAHOV 007, PRAHA, 19. 6.
Naivistu, který ve stylu art brut vydává pokroucené ozvěny popového pozlátka, pomohli proslavit jeho vydavatelé Animal Collective. A. M. 180 ho přivážejí na slibný trojkoncert: hraje i Karl Blau a Mahjonng.

Výtvarné umění:

Marie Zachovalová: Moje Sudety
MLÝNSKÁ KAVÁRNA, PRAHA, 10. 6.–19. 7.
Už je to rok, co se v jedné ze tří set zatáček hořického městského okruhu zabila spolu s otcem fotografka a motorkářka Marie Zachovalová. Člověku se tomu pořád nechce věřit…

Josef Hoffmann: Inspirace
RODNÝ DŮM JOSEFA HOFFMANNA V BRTNICI, OD 14. 6.
Nová stálá expozice stále přehlíženého architekta a designéra první půle minulého století, mezi jehož realizace patří třeba vila Sonji Knipsové ve Vídni, sanatorium v Purkersdorfu či sídlo rodiny Primavesi v Koutech nad Desnou.

Heinz Art
GALERIE VŠUP, PRAHA, 5. 6.–3. 7.
Výsledky soutěže pro studenty designu, zadáním byla lahev s rajčatovým koncentrátem. Cena za třetí místo působí apokalypticky: 140 flašek kečupu.

Koneckonců
MEETFACTORY, PRAHA, 4.–19. 6.
A další apokalypsa: výstava simuluje archu, na které plují vylosovaní účastníci 3. Pražského bienále s ideálními „tvůrčími genotypy a tradicemi“. Současné umění má pro budoucí generace zachránit dvacet statečných mužů a žen.

Petr Nikl: Golem
GALERIE ROBERTA GUTTMANNA, PRAHA, 4. 6.–4. 10.
Nový Niklův objekt, tentokrát dotykový, svítící, hrající. Vlastnictví šému není k návštěvě výstavy podmínkou, ale může se hodit.

Knihy:

František Cinger: Arnošt Lustig: zadním vchodem. Autorizovaný životopis
MLADÁ FRONTA, 308 STRAN
„Seděl jsem s Arnoštem v restauraci v Terezíně, na rohu hlavní ulice směrem na Prahu a ,jeho‘ domova chlapců L 218, v kterém strávil dva roky. Před chvílí mi ukázal okno, jímž se tehdy díval na svět. Vnutil mi druhý guláš, který se nedal odmítnout. ,Vidíš, sedět v tomhle městě, v téhle restauraci, za oknem vidět opar těch jejich šedozelených polních uniforem SS, mít možnost dát si dvojitý guláš plný masa, to si nedokážeš představit, co to je! Tamhle v pavilonku hraje Ghetto swingers jazzovou muziku, jinak byla v protektorátu zakázaná jako dekadentní černošská muzika, ale tady ji povolili… Kolem chodí lidi, kteří tu už s námi dlouho nejsou, a já se na to všechno znovu dívám.‘“

Traude Veran: Někteří chtějí vždy znovu přijít
PŘELOŽIL STANISLAV STRUHAR, DAUPHIN, 68 STRAN
Básnířka, původním jménem Kotrčová, má české předky. Povoláním dětská psycholožka uveřejnila řadu odborných děl, ale i poezii, dětskou literaturu nebo cestovní deník.

Juli Zeh: Temná energie
PŘELOŽILA JANA ZOUBKOVÁ, ODEON, 304 STRAN
Debaty o relativnosti času proložené detektivkou s přepálenou zápletkou i vyústěním. Fingovaný únos, bizarní vražda, manželská krize, nádor na mozku, geniální detektiv, pomatený fyzik – to jsou přísady, ze kterých německá mladá literární hvězda zkusila sestavit knihu v žánru, ve kterém očividně není doma.

Televize:

Psycho ve třech
NŮŽ VE VODĚ, ČT 2, 15. 6., 0.45 
Roman Polanski v už téměř půl století starém režijním debutu Nůž ve vodě (1962) ukázal talent skutečného tvůrce světového formátu. V komorním psychologickém dramatu vystupují pouze tři postavy. Je to dost na to, aby vytvořily dusnou paranoidní atmosféru, od níž je krůček k nesmyslnému vyhrocenému konfliktu. Novinář Andrej (Leon Niemczyk) se se svou partnerkou Krystynou (Jolanta Umecka) vydá na pohodový výlet jachtou na Mazurská jezera. Cestou ovšem autem porazí mladíka (Zygmunt Malanowicz) a jako odpustek za šok ho pozve na loď. V klaustrofobickém prostředí automobilu a jachty začne mezi nevycválaným studentem a bohatým žurnalistou krystalizovat střet, jehož katalyzátorem je Krystyna. Sebevědomí muži začnou o atraktivní ženu soupeřit. Výborně vystavěný scénář Jerzyho Skolimowského odhaluje egoismus a pokrytectví soků.
Polanski v prvním filmu z východního bloku, který uspěl na Západě, dokazuje, že je mistrem drobných psychologických nuancí ve vztahových dramatech. Mladému tvůrci snímek, který získal cenu FIPRESCI na festivalu Benátkách a který se ucházel o Oscara, udělal jméno ve světě. Okovy komunistického Polska už ale byly Polanskému těsné a na svůj první snímek v šedesátých letech navázal několika úspěšnými filmy natočenými v Anglii. Mohl si proto dovolit pustit k vodě vážně zvažovaný nápad producentů, aby svůj úspěšný černobílý debut přetočil v technicoloru s Elizabeth TaylorovouSpencerem Tracym v hlavních rolích.


Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].