Film dnes patří aktivním divákům

Už více než čtvrtstoletí si drží na světové scéně výsadní postavení. Fanoušci na filmech britského režiséra Petera Greenawaye oceňují zejména opulentní výtvarnou stránku, kritici mu vyčítají manýrismus. Naživo platí, že přes zálibu v teoretizování o filmové řeči a médiích rozhodně nepůsobí dojmem suchara. Pod maskou anglického gentlemana se koneckonců skrývá autor temných příběhů s násilným a sexuálním podtextem. A také průkopník digitálních technologií, který si s novinkami tyká více než mnozí z generace jeho dětí.

Váš nový film Rembrandtova Noční hlídka v Česku sice netrhá rekordy, ale milovníky výtvarné rozmáchlosti jste určitě zase potěšil. Kolik z toho mocného dojmu mají na svědomí digitální technologie?

Digitální postprodukce pro nás v tomto případě byla zcela klíčová. Ve filmu je spousta greenscreenů, tedy kombinování reálných záběrů s grafikou, upravovali jsme barvy, přidávali jsme extra tmavost. Vlastně jsme vytvořili celý snímek znovu poté, co jsme ho natočili. Bylo to úžasné dobrodružství.

I pro vás je tedy film především továrnou na sny?

S tímhle hollywoodským sloganem v zásadě nemám problém. Jen si nemyslím, že film musí být banální. Proč ale nepoužít všechny fascinující možnosti, které nabízejí nové technologie, abychom vytvořili výjimečný vizuální zážitek? Můj film trvá přes dvě hodiny a nevidím důvod, proč…