Vyhnání z ráje?
Převážnou část své existence na Zemi prožil současný člověk jako lovec-sběrač. Až do vzniku zemědělství tvořilo jeho jídelníček ulovené maso a rostlinná potrava získaná sběrem.
Převážnou část své existence na Zemi prožil současný člověk jako lovec-sběrač. Až do vzniku zemědělství tvořilo jeho jídelníček ulovené maso a rostlinná potrava získaná sběrem.
Některé skupiny, například obyvatelé ostrova North Sentinel v Bengálském zálivu, tak žijí dodnes. Sentinelci jsou jedinými lovci-sběrači, kteří se dosud brání kontaktu s okolním světem. Chodí úplně nazí, jen s úzkým opaskem z rostlinných vláken kolem pasu, a dokonale odpovídají představě vznešeného divocha. Podle genetiků žijí původní obyvatelé Andamanských ostrovů v izolaci již od doby před více než 60 000 lety, kdy se moderní člověk poprvé rozšířil mimo Afriku.
Zhruba před 12 000 lety se naši předkové pustili do experimentu zvaného zemědělství a podle některých názorů se z něj lidé ani jejich planeta už nikdy nevzpamatovali. Lidé se do továren jen hrnuli, aby unikli ze sychravého a hladového pekla venkova.Zemědělství s sebou přineslo populační explozi, nedostatek bílkovin a vitaminů, nové nemoci a odlesnění. Tělesná výška se na Blízkém východě po zavedení zemědělských plodin snížila o bezmála 15 centimetrů. Bylo tedy zemědělství „největší chybou v dějinách lidstva“, jak kdysi konstatoval Jared Diamond, evoluční biolog a profesor geografie na Kalifornské univerzitě v Los Angeles?
Nemoci, podvýživa, paraziti
Podívejme se, jak vypadal…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
Mohlo by vás zajímat
Demonstrace Stojíme za kulturou
Stovky studentů uměleckých oborů a zástupců kultury ve středu na pražském Malostranském náměstí protestovaly proti plánovaným škrtům v rozpočtu ministerstva kultury. Akci Stojíme za kulturou! před jednáním poslanců o závěrečném, třetím čtení návrhu státní rozpočtu pro letošní rok svolali studenti uměleckých vysokých škol, kteří tu také vystoupili se svými projevy.
Den lidových krojů v Poslanecké sněmovně
Sněmovnu v úterý ovládl folklor. Několik desítek poslanců dorazilo do dolní parlamentní komory v lidových krojích ze svých regionů. Akce nazvaná Den lidových krojů se konala potřetí. Letos ji doprovází výstava lidových krojů i ze Slovenska, Polska a z Maďarska. Poslanci se sešli ve Dvoraně v jedné z vedlejších sněmovních budov, kde výstavu zahájili. Následně se vydali průvodem přes Malostranské náměstí a Sněmovní ulicí slavnostním vchodem do hlavní sněmovní budovy. V sálu Státních aktů pak vystoupily taneční soubory z Česka, Slovenska, Polska a Maďarska.
Předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD) se oblékl do kroje z Bystřice pod Hostýnem. Lidové kroje podle něho patří k národnímu dědictví. "I když je většina z nás už běžně nenosí, tak k nám prostě patří," řekl Okamura. Iniciátor Dne lidových krojů ve sněmovně, nynější předseda zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) podotkl, že letošní akce naplňuje motto Evropské unie o jednotě v růzností. "Naše kroje jsou symbolem našich kořenů, našich tradic naší identity," uvedl.
"Náš národ není velký počtem lidí, není velký rozlohou země. Ale jsme obří, co se týče rozmanitosti, kultury, tradic i krojů," řekl ministr kultury Ota Klempíř (za Motoristy), jenž dorazil v kyjovském kroji. Akce podle něho setřela rozdíly mezi koalicí a opozicí, což je stav, který by měl podle ministra vydržel déle než jedno odpoledne.
