Nikotin a zabijáci
Od prvního ledna se také v berlínských restauracích a kavárnách nekouří.

Od prvního ledna se také v berlínských restauracích a kavárnách nekouří. A protože k šarmu toho divného velkoměsta patří opojný pocit volnosti, řada jedinců zákaz nerespektuje. Nedávno přišla do kavárny v centru starší paní, objednala si kávu a zapálila si. Kdosi na ni zavolal policii. Přišli dva muži v uniformách, dámu zneškodnili (tj. vytrhli jí cigaretu z úst a vyvedli ji ven) a sepsali s ní protokol. Zákon je zákon. Byl prý naplněn za mlčenlivého přihlížení ostatních hostů. Kdo je na tu paní pozval, se nezjistilo. Stalo se to koncem února a byl to populární případ. Kde ti policisté byli, když v posledních měsících docházelo ve městě k rasistickým útokům? ptali se mnozí občané. U některých přepadení nikdo nebyl, jiné nikdo vidět nechtěl. Ale k většině z nich by nedošlo, kdyby společnost jednou provždy dala jasný signál: teď dost, tohle ne. Samozřejmě, taková srovnání jsou svým způsobem nefér. Ale oba příklady lze považovat za průvodní znak apatie, která v západní společnosti nebezpečně narůstá. Je mi totiž mnohem milejší vášnivě zapálená debata včetně výkřiků a facek než deset klidných tupců, kteří si nic nemyslí – ať už o cigaretách, o policii nebo o cizincích. Zejména pak mne děsí, pokud sklony ke stádnímu myšlení narůstají v západní Evropě. Vždyť v Paříži se v devadesátých letech celebrity zatloukly v kostele spolu s Afričany, kterým hrozila problematická deportace. V bývalém západním Německu každý větší rasistický exces vyvolal demonstraci. A než jsme se dopracovali k nekuřáckým hospodám na Západě, bylo například ve Francii několik pokusů, které skončily fiaskem: lidi prostě kouřili dál a hospodští jim k tomu nosili popelníčky. Tím nechci říct, že kouření je chvályhodné. Jenom za politickým tažením za zdravý vzduch cítím naivní a tím i nebezpečnou víru, že až se nikde nebude kouřit a cigarety zmizí ze světa, budou všechny problémy vyřešené. A to nebudou.


Poněkud mne uklidnilo, že v našem děsivém, svobodomyslném, chladném, vřelém, ošklivém, německém a zároveň dokonale kosmopolitním a autentickém Berlíně není vše ztraceno. V Charlottenburgu na Stuttgardském náměstí najdete rohovou kavárnu. Je nacpaná k prasknutí a tak zakouřená, že se tam nedá dýchat. Dobře se tam vaří a na dveřích mají nápis: Upozorňujeme hosty, že v naší kavárně již není dovoleno kouřit. Policii zatím nikdo nezavolal, snad i proto, že vedle kavárny je pět jiných, kde se zákaz doopravdy dodržuje.
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
Mohlo by vás zajímat
Demonstrace Stojíme za kulturou
Stovky studentů uměleckých oborů a zástupců kultury ve středu na pražském Malostranském náměstí protestovaly proti plánovaným škrtům v rozpočtu ministerstva kultury. Akci Stojíme za kulturou! před jednáním poslanců o závěrečném, třetím čtení návrhu státní rozpočtu pro letošní rok svolali studenti uměleckých vysokých škol, kteří tu také vystoupili se svými projevy.
Den lidových krojů v Poslanecké sněmovně
Sněmovnu v úterý ovládl folklor. Několik desítek poslanců dorazilo do dolní parlamentní komory v lidových krojích ze svých regionů. Akce nazvaná Den lidových krojů se konala potřetí. Letos ji doprovází výstava lidových krojů i ze Slovenska, Polska a z Maďarska. Poslanci se sešli ve Dvoraně v jedné z vedlejších sněmovních budov, kde výstavu zahájili. Následně se vydali průvodem přes Malostranské náměstí a Sněmovní ulicí slavnostním vchodem do hlavní sněmovní budovy. V sálu Státních aktů pak vystoupily taneční soubory z Česka, Slovenska, Polska a Maďarska.
Předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD) se oblékl do kroje z Bystřice pod Hostýnem. Lidové kroje podle něho patří k národnímu dědictví. "I když je většina z nás už běžně nenosí, tak k nám prostě patří," řekl Okamura. Iniciátor Dne lidových krojů ve sněmovně, nynější předseda zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) podotkl, že letošní akce naplňuje motto Evropské unie o jednotě v růzností. "Naše kroje jsou symbolem našich kořenů, našich tradic naší identity," uvedl.
"Náš národ není velký počtem lidí, není velký rozlohou země. Ale jsme obří, co se týče rozmanitosti, kultury, tradic i krojů," řekl ministr kultury Ota Klempíř (za Motoristy), jenž dorazil v kyjovském kroji. Akce podle něho setřela rozdíly mezi koalicí a opozicí, což je stav, který by měl podle ministra vydržel déle než jedno odpoledne.



















