Nezapomeňme na pančhenlamu
Ve své době nejmladší politický vězeň na světě, 11. tibetský pančhenlama Gendün Čhökji Ňima, se dožil dospělosti. Problém je v tom, že nikdo neví, kde druhá nejvýše postavená osobnost tibetského buddhismu je.
Ve své době nejmladší politický vězeň na světě, 11. tibetský pančhenlama Gendün Čhökji Ňima, se dožil dospělosti. Problém je v tom, že nikdo neví, kde druhá nejvýše postavená osobnost tibetského buddhismu je. Kromě čínských úřadů, které ho na tajném místě spolu s jeho rodiči drží už dvanáct let.
Za 11. vtělení pančhenlamů ho 14. května 1995 uznal dalajlama ze svého indického exilu. Jenže pouhé tři dny nato unesli šestiletého chlapce z tibetského Žikace Číňané. Neznámo kam. Klášter Tašilhünpo, tradiční sídlo pančhenlamy, přitom za jakoukoli informaci o jeho pobytu vypsal odměnu ve výši 32 tisíc dolarů.
Peking pak v rámci nové taktiky vybral vlastního pančhenlamu, Gjalcchän Norbua, syna dvou stranických funkcionářů. Ten se v poslední době ukazuje na veřejnosti naopak čím dál častěji. Poprvé vystoupil přesně před rokem na Světovém buddhistickém fóru v Chang-čou, vůbec prvním, které se v nejlidnatější zemi světa konalo od vzniku Čínské lidové republiky.
Už předtím ale prostřednictvím vládní agentury Sin-chua prohlásil, že věřící v Číně si plně užívají náboženských svobod. Naposledy pak minulý týden navštívil vesmírné výzkumné středisko v Pekingu, kde se setkal i s prvním čínským kosmonautem Jang Li-wejem. Prý ho vždy zajímaly věda a výzkum, nemluvě o studiu vesmíru.
Sami Tibeťané ho ale nepřijali, i když ho čínská média vždy označují jako „nejvyššího představitele…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
Mohlo by vás zajímat
Demonstrace Stojíme za kulturou
Stovky studentů uměleckých oborů a zástupců kultury ve středu na pražském Malostranském náměstí protestovaly proti plánovaným škrtům v rozpočtu ministerstva kultury. Akci Stojíme za kulturou! před jednáním poslanců o závěrečném, třetím čtení návrhu státní rozpočtu pro letošní rok svolali studenti uměleckých vysokých škol, kteří tu také vystoupili se svými projevy.
Den lidových krojů v Poslanecké sněmovně
Sněmovnu v úterý ovládl folklor. Několik desítek poslanců dorazilo do dolní parlamentní komory v lidových krojích ze svých regionů. Akce nazvaná Den lidových krojů se konala potřetí. Letos ji doprovází výstava lidových krojů i ze Slovenska, Polska a z Maďarska. Poslanci se sešli ve Dvoraně v jedné z vedlejších sněmovních budov, kde výstavu zahájili. Následně se vydali průvodem přes Malostranské náměstí a Sněmovní ulicí slavnostním vchodem do hlavní sněmovní budovy. V sálu Státních aktů pak vystoupily taneční soubory z Česka, Slovenska, Polska a Maďarska.
Předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD) se oblékl do kroje z Bystřice pod Hostýnem. Lidové kroje podle něho patří k národnímu dědictví. "I když je většina z nás už běžně nenosí, tak k nám prostě patří," řekl Okamura. Iniciátor Dne lidových krojů ve sněmovně, nynější předseda zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) podotkl, že letošní akce naplňuje motto Evropské unie o jednotě v růzností. "Naše kroje jsou symbolem našich kořenů, našich tradic naší identity," uvedl.
"Náš národ není velký počtem lidí, není velký rozlohou země. Ale jsme obří, co se týče rozmanitosti, kultury, tradic i krojů," řekl ministr kultury Ota Klempíř (za Motoristy), jenž dorazil v kyjovském kroji. Akce podle něho setřela rozdíly mezi koalicí a opozicí, což je stav, který by měl podle ministra vydržel déle než jedno odpoledne.
