Šestka z Benghází
Libyjské úřady viní pět bulharských zdravotnic z úmyslného šíření viru HIV mezi dětmi. Vypadá to na veliký obchod státu s lidskými životy, jaký nemá ve 21. století obdoby. Jako bychom se vrátili o stovky let zpátky, do doby, kdy severoafričtí piráti zajímali křesťanské námořníky a pak je prodávali zpět jejich panovníkům.
Zprvu to vypadalo jako dobrá šance k výdělku. Bulharsko 90. let bylo v obtížné hospodářské situaci, a tak do Libye zamířilo asi šest tisíc jeho občanů na dočasné pracovní smlouvy. Pro pět zdravotních sester – a navíc jejich šéfa, palestinského lékaře – se ale z přechodného pobytu stala mnohaletá noční můra, která zatím vyvrcholila opakovaným udělením trestu smrti, definitivně minulé úterý. Libyjské úřady je totiž viní z úmyslného šíření viru HIV mezi dětmi.
Málokdo přitom očekává, že k popravě opravdu dojde. Spíše to vypadá na veliký obchod státu s lidskými životy, jaký nemá ve 21. století obdoby. Jako bychom se vrátili o stovky let zpátky, do doby, kdy severoafričtí piráti zajímali křesťanské námořníky a pak je prodávali zpět jejich panovníkům.
Důvod ke znepokojení
Dne 9. února 1999 bylo v Benghází zatčeno 23 bulharských občanů. Ve spleti libyjské justice jich nakonec uvízlo celkem 5.
Kristiana Vulčevová podle obžaloby přechovávala ve svém bytě nakaženou plazmu. Její muž Zdravko Georgiev přijel do Benghází okamžitě po jejím zatčení, aby se sám dostal na několik let do vězení.
Snežana Dimitrovová pochází z Gabrova. Přátelé a bývalí nadřízení ji popisují jako mimořádně zodpovědnou sestru, která obzvláště milovala děti. Po dlouholetém věznění je ve velmi špatném zdravotním stavu.
Valja Červenjašková. To její manžel přišel jako první se zprávou o…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
Mohlo by vás zajímat
Demonstrace Stojíme za kulturou
Stovky studentů uměleckých oborů a zástupců kultury ve středu na pražském Malostranském náměstí protestovaly proti plánovaným škrtům v rozpočtu ministerstva kultury. Akci Stojíme za kulturou! před jednáním poslanců o závěrečném, třetím čtení návrhu státní rozpočtu pro letošní rok svolali studenti uměleckých vysokých škol, kteří tu také vystoupili se svými projevy.
Den lidových krojů v Poslanecké sněmovně
Sněmovnu v úterý ovládl folklor. Několik desítek poslanců dorazilo do dolní parlamentní komory v lidových krojích ze svých regionů. Akce nazvaná Den lidových krojů se konala potřetí. Letos ji doprovází výstava lidových krojů i ze Slovenska, Polska a z Maďarska. Poslanci se sešli ve Dvoraně v jedné z vedlejších sněmovních budov, kde výstavu zahájili. Následně se vydali průvodem přes Malostranské náměstí a Sněmovní ulicí slavnostním vchodem do hlavní sněmovní budovy. V sálu Státních aktů pak vystoupily taneční soubory z Česka, Slovenska, Polska a Maďarska.
Předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD) se oblékl do kroje z Bystřice pod Hostýnem. Lidové kroje podle něho patří k národnímu dědictví. "I když je většina z nás už běžně nenosí, tak k nám prostě patří," řekl Okamura. Iniciátor Dne lidových krojů ve sněmovně, nynější předseda zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) podotkl, že letošní akce naplňuje motto Evropské unie o jednotě v růzností. "Naše kroje jsou symbolem našich kořenů, našich tradic naší identity," uvedl.
"Náš národ není velký počtem lidí, není velký rozlohou země. Ale jsme obří, co se týče rozmanitosti, kultury, tradic i krojů," řekl ministr kultury Ota Klempíř (za Motoristy), jenž dorazil v kyjovském kroji. Akce podle něho setřela rozdíly mezi koalicí a opozicí, což je stav, který by měl podle ministra vydržel déle než jedno odpoledne.
