Irák bez Zarkávího
Abú Músab al-Zarkáví, na jehož hlavu USA vypsaly stejně velkou odměnu jako na bin Ládina, byl zabit. Na situaci v Iráku to ale příliš nezmění. Terorista, kterému propaganda administrativy George Bushe dopomohla k vlivu, stačil velkou část svých hrozeb uskutečnit.
Abú Músab al-Zarkáví, na jehož hlavu USA vypsaly stejně velkou odměnu jako na bin Ládina, byl zabit. Na situaci v Iráku to ale příliš nezmění. Terorista, kterému propaganda administrativy George Bushe dopomohla k vlivu, stačil velkou část svých hrozeb uskutečnit.
Vybudovat emirát
Zarkáví byl opředen legendami od začátku svého působení v Iráku. První veřejná zmínka o něm pochází od Colina Powella v předvečer americké invaze v březnu 2003. Jednonohý terorista al-Káidy měl být důkazem spojení Saddámova režimu s mezinárodním terorismem a posledním argumentem pro intervenci. Později CIA uznala, že tato informace nebyla podložená. Zarkáví nejenže měl obě nohy, ale s bin Ládinem ho dlouho spojoval spíše konflikt. Delikvent narozený v roce 1966 ve městě al-Zarqa se stal aktivním fundamentalistou ve vězení, kde na začátku 90. let seděl za plánovaný útok na Jordánské království. Během vlády tálibánů odjel do Afghánistánu, kde se nepohodl s bin Ládinen a vedl vlastní výcvikový tábor u Herátu. Po invazi do Afghánistánu na podzim 2001 utekl do iráckého Kurdistánu, kde měl mít styky s fundamentalistickými skupinami. Tato informace stačila americkým službám na to, aby ho označily za alkáidovce.
V Iráku Zarkáví vybudoval skupinu Jednota a džihád, jíž se připisují první velké atentáty od léta 2003, včetně destrukce mise OSN. Jako jediný identifikovaný zahraniční terorista s alkáidovským…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
Mohlo by vás zajímat
Demonstrace Stojíme za kulturou
Stovky studentů uměleckých oborů a zástupců kultury ve středu na pražském Malostranském náměstí protestovaly proti plánovaným škrtům v rozpočtu ministerstva kultury. Akci Stojíme za kulturou! před jednáním poslanců o závěrečném, třetím čtení návrhu státní rozpočtu pro letošní rok svolali studenti uměleckých vysokých škol, kteří tu také vystoupili se svými projevy.
Den lidových krojů v Poslanecké sněmovně
Sněmovnu v úterý ovládl folklor. Několik desítek poslanců dorazilo do dolní parlamentní komory v lidových krojích ze svých regionů. Akce nazvaná Den lidových krojů se konala potřetí. Letos ji doprovází výstava lidových krojů i ze Slovenska, Polska a z Maďarska. Poslanci se sešli ve Dvoraně v jedné z vedlejších sněmovních budov, kde výstavu zahájili. Následně se vydali průvodem přes Malostranské náměstí a Sněmovní ulicí slavnostním vchodem do hlavní sněmovní budovy. V sálu Státních aktů pak vystoupily taneční soubory z Česka, Slovenska, Polska a Maďarska.
Předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD) se oblékl do kroje z Bystřice pod Hostýnem. Lidové kroje podle něho patří k národnímu dědictví. "I když je většina z nás už běžně nenosí, tak k nám prostě patří," řekl Okamura. Iniciátor Dne lidových krojů ve sněmovně, nynější předseda zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) podotkl, že letošní akce naplňuje motto Evropské unie o jednotě v růzností. "Naše kroje jsou symbolem našich kořenů, našich tradic naší identity," uvedl.
"Náš národ není velký počtem lidí, není velký rozlohou země. Ale jsme obří, co se týče rozmanitosti, kultury, tradic i krojů," řekl ministr kultury Ota Klempíř (za Motoristy), jenž dorazil v kyjovském kroji. Akce podle něho setřela rozdíly mezi koalicí a opozicí, což je stav, který by měl podle ministra vydržel déle než jedno odpoledne.
