2006-864-mobr-05A.gif
2006–864-mobr-05A.gif • Autor: Respekt

2006-864-vobr-05A.jpg
Fotografie: Jsou tu oni pro učitele, nebo naopak? • Autor: Respekt

Zrušení přijímaček na střední školy je dobrý nápad, shodují se sociologové, psychologové a většina politiků. Proti zůstávají převážně učitelé a ředitelé škol. Co by se opravdu stalo, kdyby se už příští rok mohli žáci dostat, kam chtějí, a bez zkoušek? A kolik by to stálo?

Zkuste si to představit

V odpovědi na první otázku se všichni, jichž jsme se ptali, učitelé, ředitelé, politici i sociologové, v jednom shodují: není třeba se bát anarchie ani kolapsu systému školství. Jinak mají ovšem každý odlišný pohled na věc. Martin Profant, poradce ministryně školství, je přesvědčen, že gymnázia by se zájemcům mohla otevřít takřka okamžitě. „Šlo by to bez přijímaček i jakýchkoli testů. Pokud už by se mělo testovat, tak jen v pedagogicko-psychologických poradnách, rozhodně ne na úrovni školy. Dostali by se úplně všichni. Ten, kdo by na výuku nestačil, by to aspoň zkusil. A co ztratí? Maximálně rok.“ Na trvalé argumenty protestujících ředitelů gymnázií, že na nová místa na školách nejsou peníze, má poradce jednoduchou odpověď: „Zrušením poloprázdných učilišť by se i po navýšení míst na gymnáziích každoročně ušetřilo nějakých 5 % z rozpočtu středních škol, tedy kolem 700 milionů ročně.“ Protože školy dostávají dotace na hlavu, úměrně s počtem žáků by se jim zvedaly i příjmy. Pokles úrovně gymnázii, druhý nejčastější argument učitelů, už komentovala ministryně školství Petra Buzková několikrát: „Neklesne úroveň, jen bude třeba více učitelského umu a práce.“

Také sociolog Petr Matějů si myslí, že by se žádané školy mohly zcela otevřít okamžitě. „Nic tomu nebrání. Nějaký přijímací filtr bych ovšem zachoval. Určitě ale ne klasické přijímačky. Žáci by neměli prokazovat znalosti, ale schopnosti je získávat. Procházeli by testem studijních předpokladů. Pokud bychom přijímali všechny zájemce bez zkoušek, dohromady by se nestalo nic. Stoupl by jejich počet, to je jisté, ale nijak dramaticky. Z celkového počtu středoškoláků by počet gymnazistů stoupl z 20 na 35 procent, a přiblížili bychom se tak americkému modelu.“

Oba odborníci připomínají fakt, že dostane-li se žákům a studentům ve větší míře všeobecného vzdělání, budou flexibilnější, snadněji se o sebe v budoucnu postarají a nehrozí jim dlouhodobé potíže se sháněním zaměstnání. „V Americe, ale i v evropských zemích, jako jsou Švédsko, Finsko nebo Nizozemsko, už dávno vědí, že takhle vzdělaní lidé se v případě, že ztratí práci, rychle vracejí na trh. U nás to ale funguje opačně – z krátkodobé nezaměstnanosti se skoro pokaždé stává dlouhodobá,“ říká Petr Matějů.

Víme co, nevíme jak

Politici se postupem času vzdávají názoru, že je potřeba mít víc učilišť (vytrvali jen komunisté), a shodují se na tom, že se čeští žáci bez většího podílu všeobecného vzdělání v budoucnu neobejdou. Jak toho ale docílit? Co strana, to názor. Zelení a ODS jsou si nejblíž. „Líbí se nám rakouský model, kde je jediným kritériem pro přijetí doporučení třídního učitele ze základní školy. Už v únoru rodiče dostanou dopis, zda o jejich dítě má vybraná škola zájem. Pokud nemá, začnou se poohlížet jinde,“ říká šéf zelených Martin Bursík, jehož strana chce zvýšit počet míst na gymnáziích. Bývalý stínový ministr školství Walter Bartoš (ODS) upozorňuje na to, že už léta neúspěšně předkládá koncepci školství, která počítá mj. s tím, že by část gymnázií zůstala elitní. „Jsou to školy, kde vyučují akademici a kde žáci musí projít přijímacími zkouškami. Tohle je jediný případ, kdy bych zkoušky nechal. Zbývající gymnázia by se musela podělit o všechny ostatní žáky, kteří chtějí získat všeobecné vzdělání.“ Také ministryně Buzková (ČSSD) i její nástupce Jiří Havel jsou jednoznačně pro zvýšení dostupnosti gymnázií. Jejich program počítá se zřízením 5700 nových míst, na každé z nich navíc slíbili dotaci 25 000 korun. Poslankyně Michaela Šojdrová (KDU-ČSL), která se specializuje na školství, soudí, že víc gymnázií nepotřebujeme. „Ta stávající jsou využita jen z 86 %.“ Z jakých údajů vychází? „To vám teď z hlavy neřeknu, jsem na kampani. Měly by se ale změnit osnovy na základních i středních školách, žáci by měli být vedeni k samostatnosti a schopnosti vyhledávat informace.“

Proč se politici nedohodnou na kompromisu, když mají společný cíl? „Protože chybí společenská poptávka,“ vysvětluje Petr Matějů. Každoročně je odmítnuta polovina zájemců o studium na gymnáziu, ale společnost je, zdá se, přesvědčena, že školský systém nepotřebuje zásadní změny. Podle Matějů to vyplývá i z nedávno zveřejněného výzkumu, při kterém oslovili tisíc lidí starších patnácti let. Na otázku, zda je potřeba zvýšit podíl studentů na gymnáziích, odpovědělo kladně pouze 8 % respondentů, naproti tomu 18 % je přesvědčeno, že je potřeba zvýšit počet učňů, a 35 % si myslí, že by se poměr žáků na různých typech škol a učilišť neměl měnit. Po předložení průzkumu politikům se všichni obracejí proti ministerstvu školství. „Celá léta je na straně učilišť a půl roku před volbami si vymyslí, že bude víc gymnázií,“ říká Walter Bartoš. K politikům se přidává i Jana Straková ze Sociologického ústavu Akademie věd ČR. „Společnost není informovaná,“ říká. „Ministerstvo by mělo na prvním místě začít vysvětlovat, k čemu je dobré mít všeobecné vzdělání, a vyvracet mýtus z komunistických dob, že práci sežene jen ten, kdo je vyučený nebo kdo vystudoval nějaký obor. Namísto toho je ministerstvo nečinné a hřeší na to, že ubývá dětí.“

Už zmíněný poradce ministryně Martin Profant se domnívá, že si tento postup ministerstvo může dovolit. „Demografický pokles vede k tomu, že se situace ve školství upravuje částečně sama. Navíc je náš školský systém napnutý na maximum: za 15 let se podíl gymnazistů mezi středoškoláky zvýšil z 8 na letošních 24 %. Přitom nečinní nejsme. Snažíme se motivovat kraje odměnami za zřizování nových gymnázií a stávajícím gymnáziím vysvětlujeme, že není možné přizpůsobovat žáky učitelům, ale naopak.“ Profantovi připadá nesmyslné vyhodit 200 milionů korun za osvětovou kampaň. „I kdyby byla profesionálně udělaná, nebude o ni zájem,“ tvrdí. Jana Straková si ale myslí, že právě kampaň by mohla velmi pomoci: „Informovat veřejnost přece nejsou vyhozené peníze.“

Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na web@respekt.cz.
Chcete-li článek okomentovat nebo nás upozornit na chybu, přihlaste se nebo se zaregistrujte. Nejzajímavější příspěvky zveřejníme.

Vyhledávání

Tip: Vyhledávejte dle autora pomocí autor: autor:”Erik Tabery” další tip

Výsledky vyhledávání

Hledám o sto šest
Vyskytla se chyba, zkuste to znovu.

Nejvíce hledáte