Tak divné, že se sem chceš vracet. Padesát kilometrů na kole Mosteckou pánví nabízí nečekaný zážitek

Vesnice Kostomlaty pod Milešovkou leží na hranici dvou světů. Na východě se rozprostírá malebná krajina Českého středohoří, na západ pak Mostecká pánev, rozsáhlé území poznamenané dlouholetou – a brutální – těžbou hnědého uhlí. Většina turistů, kteří se z obce na úpatí známé hory vydávají na pěší či cyklistický výlet, dává před zdevastovanou krajinou samozřejmě přednost oblým kopcům středohoří, zvláště teď na podzim, kdy tu září žlutě a červeně zbarvené stromy.

Hranice mezi oběma světy ovšem není tak ostrá a kdo se vydá na západ, zjistí, že tahle cesta skýtá překvapivě větší půvab, než by se dalo čekat. Rozsáhlé povrchové doly, kvůli nimž v minulém století zmizely z mapy desítky vesnic, kopců, potoků nebo jezer, se totiž postupně zavírají a na jejich místě se rodí nová krajina. Vzniká v bývalých těžebních jámách a na obřích výsypkách a o její podobě nerozhodují miliony let trvající geologické procesy, nýbrž rekultivační inženýři, přírodovědci či krajinní experti. Ti všichni ji s pomocí těžké techniky tvarují v řádu pouhých několika let.

Tato krajina sice teprve vzniká, už teď je ale možné ji zažít a prozkoumat – a právě okraj Českého středohoří je pro to ideálním výchozím bodem. Od Kostomlat jde vyrazit na výlet přes Mosteckou pánev až do Krušných hor a takřka celou dobu se pohybovat terénem, který vznikl v uplynulých desetiletích na místech bývalé těžby. Cesta se dá ujít pěšky, my jsme se ale rozhodli absolvovat ji na kole, abychom zhruba padesátikilometrovou trasu zvládli urazit za jeden den. Jde o zážitek, který určitě není pro každého. Nabízí ale něco, co člověk jinde nezažije. Je to trochu jako nahlížet do laboratoře a sledovat experimenty, při nichž se rodí „nová příroda“.