Jmenuji se Ježíšek a přišel jsem traumatizovat vaše děti

A je to tady. V ulicích svítí vánoční dekorace, v obchodech znějí koledy, v domácnostech voní perníčky a dvě rodičovské filozofické školy se utkávají v klasickém sporu o to, kdo svým potomkům kazí dětství – rodiče, kteří je traumatizují lhaním o Ježíškovi coby generálním dodavateli dárků, nebo naopak ti, kteří je holou pravdou okradou o kouzlo Vánoc?

I když se války o Ježíška vedou hlavně na sociálních sítích, téma občas pronikne i do médií. Minulý týden se mu věnoval například rodičovský magazín Houpačky na Radiu Wave. Psychoterapeutka Jana Horáková v něm uvedla, že rozhodnutí nechává na rodičích. I když se však rozhodnou Ježíška vynechat, dětská touha po tajemství si ho může sama najít. „Když dítě bude chtít a bude to v jeho fantazii důležité, bude na Ježíška myslet a jeho postavu do rodiny přinášet, i když mu o něm nebudeme chtít vyprávět,“ řekla. Druhý z respondentů, spisovatel a pedagog Ondřej Buddeus doplnil, že ho mrzí, když někdo Ježíška vnímá jako lež. „Je to společná hra, do které se nějakým způsobem zapojují úplně všichni, i když už všichni víme, jak to je. Když si tohle odejmeme, rozbíjíme si všechno pod rukama,“ myslí si.

Na webu časopisu Heroine spolu v minulosti na dálku polemizovaly dvě ženy, které se ve veřejném prostoru pravidelně vyjadřují k výchově dětí: psycholožka a terapeutka Vlaďka Bartáková a autorka blogu Děti jsou taky lidi Zdeňka Šíp Staňková.

Šíp Staňková v úvaze na toto téma už v roce 2022 napsala: „Důvěrou a bezpečím naplněný vztah mezi rodičem a dítětem je tou nejlepší prevencí jakéhokoli vývojového traumatu, a i to je jeden z důvodů, proč dětem už nikdy a za žádných okolností nelžu, ani pokud jde o Ježíška.“ Bartáková loni v rozhovoru zareagovala tím, že považovat automaticky příběh o Ježíškovi za lež, která děti traumatizuje, je nelaskavé. Podle psycholožky až tak nezáleží na tom, jestli se rodič rozhodne hru s dítětem hrát nebo ji z rodinných tradic vynechá. „Bezpečné prostředí dítěti budujete tisícem způsobů a zrovna Ježíšek není tím rozhodujícím,“ vysvětlila Bartáková a dodala, že děti obvykle nezraní pozdější zjištění, že Ježíšek neexistuje, jako spíš případná nevlídná či bagatelizující rodičovská reakce na toto prozření.