Německo se pře, jestli migranti zkazili „obraz“ tamních měst

Zpřísnit migrační politiku, a oslabit tak extremistickou Alternativu pro Německo (AfD). To sliboval šéf CDU Friedrich Merz před únorovými volbami i po své výhře a jmenování kancléřem. První bod splnil, Německo zavedlo plošné hraniční kontroly, zastavilo slučování rodin uznaných uprchlíků, deportuje neúspěšné a zákony porušující žadatele o azyl do Sýrie a Afghánistánu. Jenže očekávaný výsledek se nedostavil: AfD neslábne, naopak dál sílí.

„Už jsme mnohého dosáhli,“ bilancoval sám Merz v půlce října na tiskové konferenci při návštěvě Postupimi, „ale máme samozřejmě dál problém s obrazem našich měst.“ Proto, jak dodal, ministr vnitra dál usiluje o hromadnější návraty neúspěšných žadatelů o azyl.

Zmínkou o problematickém „obrazu měst“ (německy Stadtbild) vyjádřil obavy řady Němců. Stížnosti na zevlující mladé přistěhovalce na pěších zónách a na náměstích jsou rozšířené. Stejně tak se mnozí necítí bezpečně na nádražích. Části společnosti se nelíbí ani změny, kdy pracující migranti zakládají barbershopy, opravny mobilů či obchody s orientálním jídlem. Místní často nevědí, co si s podobnými prodejnami počít: některé ulice se podle nich příliš rychle změnily.

A Merz tenhle pocit z rychlé proměny „domova“ pojmenoval. Nekonkrétnost jeho slov – jednalo se o nepřipravenou odpověď na novinářský dotaz – však vyvolala zmatení a otázky. Koho ze zkažení „obrazu“ viní? Odmítnuté žadatele o azyl, kteří nesmějí pracovat, a proto tráví dny v centrech měst? Nebo mu vadí obecně velký podíl lidí neněmeckého původu – včetně třeba prodavače kebabu, který se v Německu už narodil?