Sex a lži na politbyru

Historik Karel Kaplan zahájil vydávání své kroniky komunismu. První díl sleduje groteskní hemžení po Gottwaldově smrti.

Vracet se k pochmurné komedii, jaká se na české politické scéně odehrávala před půlstoletím, není mediálně moc vděčné. Protagonisté současných afér přitahují pozornost mnohem víc než nějací dávno zesnulí strejdové z politbyra. Jejich čas však možná teprve přijde. Před patnácti lety by nikdo nečekal, kolik nových historických knih bude ve světě sepsáno o hitlerovském režimu a jak skvěle se budou prodávat. Žádná převratná fakta o zločinech přitom neodhalují. Jejich čtenářská přitažlivost tkví hlavně v bizarních podrobnostech ze života nacistických elit, hlubší smysl pak v tom, že ukazují, jak na různých úrovních prakticky fungoval systém, který se s odstupem času zdá skoro fantastický. Zájem o historii českého stalinismu by mohl stejným směrem posunout obsáhlý svazek Doba tání 1953–1956, jímž historik Karel Kaplan zahájil vydávání Kroniky komunistického Československa. Jde o čtvrtý díl z plánovaných osmi, které by měly pokrýt období 1945–1968. Utrpení pronásledovaných, vězněných a popravovaných tu ustupuje do pozadí, popisované dění se vesměs odehrává v prostředí komunistického aparátu, jenže právě tím, co víme z jiných knih o mučírnách a lágrech, získává celé to groteskní hemžení kolem moci hrůzostrašný přísvit.

Divadlo ubohosti

Označení kronika vyvolává chronologické představy. Kaplan v…