Konec velkých prázdnin

V Paříži v poslední době vyhořely čtyři ubytovny azylantů, což vyvolalo politickou debatu. Jak reagovat? Zavřít tyto squaty? Nebo se postarat o to, aby lidské bytosti žily v přijatelných podmínkách?

V červenci zjistila pařížská radnice, že 976 budov v metropoli je v nevyhovujícím technickém stavu. Tato informace by nevzbudila takový ohlas, kdyby nebyla bezprostředně následována sérií čtyř požárů, z nichž tři proběhly ve druhé polovině srpna a zanechaly za sebou 48 mrtvých, z toho 28 dětí. Lze z toho vyvodit něco obecnějšího?

Krvák v ulici Bratrství

Přestože každý z těchto požárů vznikl z jiné příčiny, třem z nich je společné to, že jejich oběťmi byly rodiny přistěhovalců z Afriky. Policie přišla záhy s informací, že jen v Paříži je na 60 domů neoprávněně obývaných většinou přistěhovalci, a ministr vnitra Nicolas Sarkozy prohlásil, že „je třeba zavřít všechny tyto squaty, abychom zastavili tato dramata. Jsou to lidské bytosti, které žijí v nepřijatelných podmínkách.“

2. září v 7.30 ráno, tedy v době, kdy šla většina dětí poprvé po prázdninách do školy, vtrhla policie do prvního squatu. Ten ležel – jakoby symbolicky – v rue de la Fraternité (ulici Bratrství), kde se v jednom patře tísnilo na 70 afrických přistěhovalců, většina z Pobřeží slonoviny. A následovaly další razie. Populárního ministra kritizovali politici, organizace bránící…