Za cizí chyby nesmí platit klient
Tomáš Prouza
(32) je od 1. srpna 2004 náměstkem ministra financí odpovědným za finanční trhy, EU, mezinárodní vztahy, ekonomické analýzy a loterie. Předtím řídil internetový portál penize.cz a pracoval jako novinář v měsíčníku The Prague Tribune.
Vyčítáte bankám jejich chování ke klientům. Proč?
Ze dvou důvodů. Zaprvé u českých bank nelze srovnat jejich nabídku. Stačí se podívat na ceníky, jejich terminologie je složitá, struktura nepřehledná, smlouvy obtížně pochopitelné. Když chcete znát cenu za převod peněz z jedné banky do druhé, musíte často zjistit, kolik je v ceníku cena za převod, a k tomu připočítat cenu za použití komunikačního kanálu a cenu za účetní položku. Zadruhé je těžké od banky odejít. Když vás banka naštve, musíte mít možnost za sebou zabouchnout dveře, a ne se několik měsíců doprošovat, aby vás banka milostivě pustila, a ještě za odchod zaplatit.
Jak to vypadá v zahraničí? Jsou v této oblasti banky regulovány?
Například ve Španělsku se národní banka stará o to, aby ceníky byly srozumitelné. V Irsku je dokonce regulována i výška bankovních poplatků. To ale považuji za extrém.
Co tedy navrhujete?
Varianty jsou dvě. Buď banky uznají problém a budou ho řešit dobrovolně samoregulací, nebo se do patnáctého září nedohodneme a dojde na změny zákonů.
Co by měl takový zákon obsahovat?
…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
Mohlo by vás zajímat
Demonstrace Stojíme za kulturou
Stovky studentů uměleckých oborů a zástupců kultury ve středu na pražském Malostranském náměstí protestovaly proti plánovaným škrtům v rozpočtu ministerstva kultury. Akci Stojíme za kulturou! před jednáním poslanců o závěrečném, třetím čtení návrhu státní rozpočtu pro letošní rok svolali studenti uměleckých vysokých škol, kteří tu také vystoupili se svými projevy.
Den lidových krojů v Poslanecké sněmovně
Sněmovnu v úterý ovládl folklor. Několik desítek poslanců dorazilo do dolní parlamentní komory v lidových krojích ze svých regionů. Akce nazvaná Den lidových krojů se konala potřetí. Letos ji doprovází výstava lidových krojů i ze Slovenska, Polska a z Maďarska. Poslanci se sešli ve Dvoraně v jedné z vedlejších sněmovních budov, kde výstavu zahájili. Následně se vydali průvodem přes Malostranské náměstí a Sněmovní ulicí slavnostním vchodem do hlavní sněmovní budovy. V sálu Státních aktů pak vystoupily taneční soubory z Česka, Slovenska, Polska a Maďarska.
Předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD) se oblékl do kroje z Bystřice pod Hostýnem. Lidové kroje podle něho patří k národnímu dědictví. "I když je většina z nás už běžně nenosí, tak k nám prostě patří," řekl Okamura. Iniciátor Dne lidových krojů ve sněmovně, nynější předseda zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) podotkl, že letošní akce naplňuje motto Evropské unie o jednotě v růzností. "Naše kroje jsou symbolem našich kořenů, našich tradic naší identity," uvedl.
"Náš národ není velký počtem lidí, není velký rozlohou země. Ale jsme obří, co se týče rozmanitosti, kultury, tradic i krojů," řekl ministr kultury Ota Klempíř (za Motoristy), jenž dorazil v kyjovském kroji. Akce podle něho setřela rozdíly mezi koalicí a opozicí, což je stav, který by měl podle ministra vydržel déle než jedno odpoledne.
