Riziková společnost
Moderní společnost je jako had požírající vlastní ocas. Svou existenci a fungování staví z nemalé části na věcech, které ji hrozí zničit. Alespoň podle německého sociologa Ulricha Becka. Přestože český překlad jeho stěžejního díla se teď ke čtenářům dostává až po téměř dvaceti letech od vydání originálu (1986), zůstává kniha stále překvapivě aktuální.
Smogová demokracie
K hlavním cílům moderní společnosti patří odstranění chudoby a zajištění bezpečnosti občanů v rámci národního státu. Jestliže to první se daří, s druhým jsou spojeny stálé problémy. Moderní stát staví ostnaté dráty na ochranu hranic, sjednává dohody s ostatními státy a vstupuje do obranných vojenských aliancí. Ale pak přijde „nepříznivý obrat větru a k tomu ještě déšť – taková smůla!“, naráží Beck uštěpačně na situaci Skandinávie po výbuchu černobylské jaderné elektrárny.
Jak chránit hranice před vzduchem zamořeným zplodinami, řekami plnými toxických odpadů? V rizikové společnosti se dokonce i „život stébla trávy stává závislým na uzavření a dodržování mezinárodních dohod“ – a to ještě pouze za předpokladu, že tyto dohody uzavřou a dodržují skutečně všichni. A nebezpečí nepřichází jen zpoza hranic, nebezpeční jsou i ti, kdo mají zajistit prosperitu a soběstačnost státu – vlastní průmysl a zemědělci užívající chemická hnojiva.
To podle Becka paradoxně přispívá…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
Mohlo by vás zajímat
Křest knihy Novinářem mezi špiony a estébáky
V edici Respekt vychází knižní rozhovor Jindřicha Šídla s Jaroslavem Spurným o dobrodružném životě „máničky“ za železnou oponou, jeho působení v samizdatu a undergroundu, vznik Respektu po revoluci v roce 1989 a desetiletí investigativní práce v jeho redakci až do stále aktivní současnosti.
Ruce pryč od médií
Na podporu Českého rozhlasu a České televize se v Praze dnes vpodvečer sešly podle organizátorů shromáždění desítky tisíc lidí. Akci organizoval spolek Milion chvilek, jenž požaduje stažení návrhu zákona, který mimo jiné převádí financování ČT a ČRo z poplatků na státní rozpočet. Lidé se sešli na Staroměstském náměstí, někteří měli podle zpravodaje ČTK české vlajky a transparenty na podporu veřejnoprávních médií. Po projevech řečníků vyrazili pochodem k budově Českého rozhlasu ve Vinohradské ulici, kde jim zaměstnanci ČRo a předseda stávkového výboru odborů ČRo Jan Křemen poděkovali.