Hudba

Při doprovodných programech na loňském ročníku filmové školy v Uherském Hradišti došlo k zajímavému setkání hudebníka Vladimíra Václavka s čínskou zpěvačkou Feng-Jün Song. Napůl improvizovaný koncert spojený se čtením starých eskymáckých pohádek a různých taoistických textů měl velký úspěch a umělci se rozhodli ve spolupráci pokračovat. Tento týden v úterý projekt rozvinou znovu, a sice před publikem v pražském Divadle Archa.

Málokterý místní festival se může zaštítit takovou tradicí jako

Pražské jaro

. Na jeho dosavadních ročnících se dá velmi dobře číst kromě uměleckých trendů také atmosféra doby. Letošní jubilejní šedesátý ročník, jenž začíná tento čtvrtek, je příležitostí k jisté rekapitulaci. Podíváme-li se na program ze zahajovacích poválečných let, dýchne na nás kromě euforie také určitá stísněnost z rozdělení světa a zdůrazňování „spřátelených umělců“. Jako oblažující čerstvost se dá naopak vnímat prostor věnovaný tehdy aktuální hudbě a  převažující účast mladých českých skladatelů, které později nahradili sovětští klasici a režimní šíbři. Nemůže snad být většího kontrastu než program letošního festivalu, jehož vrcholy představují London Symphony Orchestra, Prsten Nibelungův Richarda Wagnera nebo koncert Herbie Hancocka. Mladí čeští skladatelé se sem bohužel nedostali vůbec.