Připomeňme si
Pro Němce byl Richard Fischman Žid, pro Čechy zas Němec. Oba to přitom mysleli s výčitkou a upřímně: Němci ho za ten původ zavraždili v Osvětimi a Češi za stejnou „vinu“ po válce okradli o majetek. Rozdíl je jeden: zatímco ti první uznali, že jednali špatně, ti druzí ne. Eliška Fischmanová (88) se patnáct let marně snaží vymoci na české justici spravedlnost pro svého mrtvého otce. Takže se rozhodla hledat zastání jinde. „Podala jsem žalobu k Evropskému soudu do Štrasburku,“ říká drobná bělovlasá dáma, která přežila holocaust. „Teď čekám, zda ji přijmou.“
Před čtyřmi lety to přitom vypadalo nadějně. Úřad dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu tehdy jasně řekl, že veškerá obvinění, na základě kterých byl československému občanovi Richardu Fischmanovi po válce podle Benešových dekretů odebrán majetek, jsou vykonstruovaná. (Šlo o svědectví dvou sousedů z vísky Puklice na Jihlavsku, kteří tvrdili, že se u Fischmanů „před válkou mluvilo německy“. Na tomto základě se ze zavražděného vlastence stal „kolaborant“ a svědkové si rozdělili značnou část jeho majetku.) Po tomto očištění jména se zdálo, že se ledy konečně pohnou a paní Eliška dostane zpět rodinný zámeček, velkostatek i pole. Majetek na ni byl opravdu oficiálně přepsán. Puklická radnice se však postavila proti navrácení. V jejím čele stál komunista Ladislav Hos, shodou okolností vnuk…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
Mohlo by vás zajímat
Demonstrace Stojíme za kulturou
Stovky studentů uměleckých oborů a zástupců kultury ve středu na pražském Malostranském náměstí protestovaly proti plánovaným škrtům v rozpočtu ministerstva kultury. Akci Stojíme za kulturou! před jednáním poslanců o závěrečném, třetím čtení návrhu státní rozpočtu pro letošní rok svolali studenti uměleckých vysokých škol, kteří tu také vystoupili se svými projevy.
Den lidových krojů v Poslanecké sněmovně
Sněmovnu v úterý ovládl folklor. Několik desítek poslanců dorazilo do dolní parlamentní komory v lidových krojích ze svých regionů. Akce nazvaná Den lidových krojů se konala potřetí. Letos ji doprovází výstava lidových krojů i ze Slovenska, Polska a z Maďarska. Poslanci se sešli ve Dvoraně v jedné z vedlejších sněmovních budov, kde výstavu zahájili. Následně se vydali průvodem přes Malostranské náměstí a Sněmovní ulicí slavnostním vchodem do hlavní sněmovní budovy. V sálu Státních aktů pak vystoupily taneční soubory z Česka, Slovenska, Polska a Maďarska.
Předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD) se oblékl do kroje z Bystřice pod Hostýnem. Lidové kroje podle něho patří k národnímu dědictví. "I když je většina z nás už běžně nenosí, tak k nám prostě patří," řekl Okamura. Iniciátor Dne lidových krojů ve sněmovně, nynější předseda zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) podotkl, že letošní akce naplňuje motto Evropské unie o jednotě v růzností. "Naše kroje jsou symbolem našich kořenů, našich tradic naší identity," uvedl.
"Náš národ není velký počtem lidí, není velký rozlohou země. Ale jsme obří, co se týče rozmanitosti, kultury, tradic i krojů," řekl ministr kultury Ota Klempíř (za Motoristy), jenž dorazil v kyjovském kroji. Akce podle něho setřela rozdíly mezi koalicí a opozicí, což je stav, který by měl podle ministra vydržel déle než jedno odpoledne.
