Co se děje ve světě
Obrázek kubánské hudby, v posledních letech až příliš těsně spojený s milými staříky z Buena Vista Social Club, se po vzniku nového španělského filmu Habana blues zostra mění. Andaluský režisér Benito Zambrano, který počátkem devadesátých let studoval v Havaně filmovou fakultu, zblízka poznal a podrobně zmapoval místní hudební underground. Letos splnil svůj dávný slib a natočil podle vlastního scénáře překvapivý hudební dokument.
Obrázek kubánské hudby, v posledních letech až příliš těsně spojený s milými staříky z Buena Vista Social Club, se po vzniku nového španělského filmu Habana blues zostra mění. Andaluský režisér Benito Zambrano, který počátkem devadesátých let studoval v Havaně filmovou fakultu, zblízka poznal a podrobně zmapoval místní hudební underground. Letos splnil svůj dávný slib a natočil podle vlastního scénáře překvapivý hudební dokument.
Studia umístěná v prekérních podmínkách koupelen ve staré Havaně, odhlučněná pomocí matrací a prázdných plat na vejce. Kazety kolující z ruky do ruky, totální absence reklamy a koncerty placené z vlastní kapsy. Texty, za něž se umělec může ocitnout ve vězení stejně rychle, jako ho políbila múza. Skupiny Porno para Ricardo (Porno pro Richarda), Cocoman nebo Free Hole Negro – rastamani, punkeři, rockeři, metalisté, hiphoppeři a písničkáři, kteří nemají žádnou státní podporu a nestudovali hudbu (což je podmínkou alespoň chimérické šance pro vydání alba), ve filmu objasňují své názory na hudbu a současnou Kubu. Zpěvák skupiny Porno pro Richarda, šestatřicetiletý Gorki Águila, shrnul své pocity takto: „Nikdo tady nemá budoucnost, ani osobní, ani profesionální, no… možná sexuální.“ Má na ta slova plné právo, protože si už dva roky ve vězení odpykává čtyřletý trest za údajné dealerství drog. Většina jeho kolegů muzikantů se však shoduje, že pravý důvod nebyly…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
Mohlo by vás zajímat
Demonstrace Stojíme za kulturou
Stovky studentů uměleckých oborů a zástupců kultury ve středu na pražském Malostranském náměstí protestovaly proti plánovaným škrtům v rozpočtu ministerstva kultury. Akci Stojíme za kulturou! před jednáním poslanců o závěrečném, třetím čtení návrhu státní rozpočtu pro letošní rok svolali studenti uměleckých vysokých škol, kteří tu také vystoupili se svými projevy.
Den lidových krojů v Poslanecké sněmovně
Sněmovnu v úterý ovládl folklor. Několik desítek poslanců dorazilo do dolní parlamentní komory v lidových krojích ze svých regionů. Akce nazvaná Den lidových krojů se konala potřetí. Letos ji doprovází výstava lidových krojů i ze Slovenska, Polska a z Maďarska. Poslanci se sešli ve Dvoraně v jedné z vedlejších sněmovních budov, kde výstavu zahájili. Následně se vydali průvodem přes Malostranské náměstí a Sněmovní ulicí slavnostním vchodem do hlavní sněmovní budovy. V sálu Státních aktů pak vystoupily taneční soubory z Česka, Slovenska, Polska a Maďarska.
Předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD) se oblékl do kroje z Bystřice pod Hostýnem. Lidové kroje podle něho patří k národnímu dědictví. "I když je většina z nás už běžně nenosí, tak k nám prostě patří," řekl Okamura. Iniciátor Dne lidových krojů ve sněmovně, nynější předseda zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) podotkl, že letošní akce naplňuje motto Evropské unie o jednotě v růzností. "Naše kroje jsou symbolem našich kořenů, našich tradic naší identity," uvedl.
"Náš národ není velký počtem lidí, není velký rozlohou země. Ale jsme obří, co se týče rozmanitosti, kultury, tradic i krojů," řekl ministr kultury Ota Klempíř (za Motoristy), jenž dorazil v kyjovském kroji. Akce podle něho setřela rozdíly mezi koalicí a opozicí, což je stav, který by měl podle ministra vydržel déle než jedno odpoledne.
