Poučný příběh o dobrém počtáři
Pražští umělci se bouří proti radnici. Vadí jim, že při dělení peněz z koláče určeného pro podporu kultury, dostali někteří neúměrně víc než zbytek. A úplně nejvíc dostal politik, který přitom může přidělování grantů ovlivňovat ve svůj prospěch.
Na dvou židlích
Nejvíce dostane přidáno Palác Akropolis. Tento významný klub má na příští rok získat podporu 15 milionů, tedy více než deset procent z grantové sumy pro celou Prahu. Akropole přitom patří pražskému zastupiteli a radnímu pro Prahu 3 Pavlu Hurdovi. „V grantové komisi zasedají samí politici a žádný odborník,“ kritizuje verdikt Yvonna Kreuzmannová, ředitelka pražského tanečního Divadla Ponec. „Tím, že uberou z drobných grantů, zastaví podporu onoho podhoubí, z něhož vznikne nejeden výrazný umělecký počin.“ Akropole totiž získává na příští rok o deset milionů víc než letos. Tyto peníze ovšem budou chybět jiným umělcům. Zhruba třicet pražských divadelníků se tedy spojilo a podepsalo se pod Čtyři body pro kulturu. Požadují v nich, aby byly peníze na kulturu rozdělovány transparentněji. Je to ostatně už podruhé, co se Palác Akropolis dostal do podezření z politicky motivované protekce, kterou mu ze svých dvou židlí zajišťuje majitel a současně jeden z arbitrů podpory Pavel Hurda.
Dárek od radnice
„Původní majitelé mi dali jedenapadesátiprocentní podíl za slib, že je dostanu…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
Mohlo by vás zajímat
Demonstrace Stojíme za kulturou
Stovky studentů uměleckých oborů a zástupců kultury ve středu na pražském Malostranském náměstí protestovaly proti plánovaným škrtům v rozpočtu ministerstva kultury. Akci Stojíme za kulturou! před jednáním poslanců o závěrečném, třetím čtení návrhu státní rozpočtu pro letošní rok svolali studenti uměleckých vysokých škol, kteří tu také vystoupili se svými projevy.
Den lidových krojů v Poslanecké sněmovně
Sněmovnu v úterý ovládl folklor. Několik desítek poslanců dorazilo do dolní parlamentní komory v lidových krojích ze svých regionů. Akce nazvaná Den lidových krojů se konala potřetí. Letos ji doprovází výstava lidových krojů i ze Slovenska, Polska a z Maďarska. Poslanci se sešli ve Dvoraně v jedné z vedlejších sněmovních budov, kde výstavu zahájili. Následně se vydali průvodem přes Malostranské náměstí a Sněmovní ulicí slavnostním vchodem do hlavní sněmovní budovy. V sálu Státních aktů pak vystoupily taneční soubory z Česka, Slovenska, Polska a Maďarska.
Předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD) se oblékl do kroje z Bystřice pod Hostýnem. Lidové kroje podle něho patří k národnímu dědictví. "I když je většina z nás už běžně nenosí, tak k nám prostě patří," řekl Okamura. Iniciátor Dne lidových krojů ve sněmovně, nynější předseda zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) podotkl, že letošní akce naplňuje motto Evropské unie o jednotě v růzností. "Naše kroje jsou symbolem našich kořenů, našich tradic naší identity," uvedl.
"Náš národ není velký počtem lidí, není velký rozlohou země. Ale jsme obří, co se týče rozmanitosti, kultury, tradic i krojů," řekl ministr kultury Ota Klempíř (za Motoristy), jenž dorazil v kyjovském kroji. Akce podle něho setřela rozdíly mezi koalicí a opozicí, což je stav, který by měl podle ministra vydržel déle než jedno odpoledne.
