Myladu mít nebudete
Třem lidem denně, jedenácti stovkám ročně naše úřady oficiálně zabrání zvolit si jméno podle svého přání – ať už pro sebe či pro své dítě. Další stovky či tisíce svůj původní záměr raději vzdají při prvním nárazu na úřední dozor a ani se nedostanou do statistik. Ty se ostatně nevedou nijak úzkostlivě – i citovaná čísla jsou jen odhadem ženy, která v Česku nad jmény vládne.
Mírný, bohužel
„Arlett tady nemám,“ klepe ve vinohradské porodnici na seznam zdejších povolených jmen sestra registrující nové občánky do knihy narozených. „Takže vám ji nemohu zapsat. Musíte žádat o povolení.“ Stejně to vidí i na matrice. „Arlett? Ať hledám, jak hledám, není tu,“ říká šéfka matričního oddělení pro třetí pražský obvod Marie Soukupová po studiu státem uznaných jmen. „Obraťte se na doktorku Knappovou, která rozhoduje o sporných jménech pro celou republiku. Jen ona vám může pomoci.“
Zaměstnankyně Ústavu pro jazyk český, lingvistka Miloslava Knappová úřaduje u sebe doma na Kubánském náměstí v Praze. Do telefonu přísným a nesmlouvavým hlasem hned upozorní, že má málo času, že je jediná a že by potřebovala posilu. Žádný jiný odborník na povolování jmen dětí u nás ale není. Žádosti vyřizuje telefonicky nebo nejraději poštou. „Mezi klienty je mnoho přistěhovalců, často neumějí hláskovat, ani psát latinkou, ale sem je pouštět nechci,“ říká Knappová. Svou kancelář ale zájemci popíše s chutí: …
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
Mohlo by vás zajímat
Demonstrace Stojíme za kulturou
Stovky studentů uměleckých oborů a zástupců kultury ve středu na pražském Malostranském náměstí protestovaly proti plánovaným škrtům v rozpočtu ministerstva kultury. Akci Stojíme za kulturou! před jednáním poslanců o závěrečném, třetím čtení návrhu státní rozpočtu pro letošní rok svolali studenti uměleckých vysokých škol, kteří tu také vystoupili se svými projevy.
Den lidových krojů v Poslanecké sněmovně
Sněmovnu v úterý ovládl folklor. Několik desítek poslanců dorazilo do dolní parlamentní komory v lidových krojích ze svých regionů. Akce nazvaná Den lidových krojů se konala potřetí. Letos ji doprovází výstava lidových krojů i ze Slovenska, Polska a z Maďarska. Poslanci se sešli ve Dvoraně v jedné z vedlejších sněmovních budov, kde výstavu zahájili. Následně se vydali průvodem přes Malostranské náměstí a Sněmovní ulicí slavnostním vchodem do hlavní sněmovní budovy. V sálu Státních aktů pak vystoupily taneční soubory z Česka, Slovenska, Polska a Maďarska.
Předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD) se oblékl do kroje z Bystřice pod Hostýnem. Lidové kroje podle něho patří k národnímu dědictví. "I když je většina z nás už běžně nenosí, tak k nám prostě patří," řekl Okamura. Iniciátor Dne lidových krojů ve sněmovně, nynější předseda zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) podotkl, že letošní akce naplňuje motto Evropské unie o jednotě v růzností. "Naše kroje jsou symbolem našich kořenů, našich tradic naší identity," uvedl.
"Náš národ není velký počtem lidí, není velký rozlohou země. Ale jsme obří, co se týče rozmanitosti, kultury, tradic i krojů," řekl ministr kultury Ota Klempíř (za Motoristy), jenž dorazil v kyjovském kroji. Akce podle něho setřela rozdíly mezi koalicí a opozicí, což je stav, který by měl podle ministra vydržel déle než jedno odpoledne.
