ČEZ se nevzdá
Boj o SuperČEZ se opět otevírá. Bývalý generální ředitel Jaroslav Míl jej vymyslel, Zemanova vláda započala, Špidlova vláda dokončila, ale antimonopolní úřad do značné míry omezil. Jenže energetici našli cestu, jak alespoň některé vynucené změny v původním projektu zvrátit. Pomohl jim v tom český vstup do Evropské unie a také nedůslednost antimonopolních úředníků. Ti teď budou muset rozhodovat znova.
Prodat a hned koupit
Loni v březnu povolil Úřad na ochranu hospodářské soutěže společnosti ČEZ, aby převzala distribuční firmy, a mohl vzniknout tzv. SuperČEZ, tedy spojení výroby elektřiny s distribucí a jejím prodejem konečným spotřebitelům. Antimonopolní úřad souhlasil pouze za předpokladu, že budou splněny tři podmínky: ČEZ prodá svůj podíl v přenosové soustavě, dále své menšinové podíly ve třech distribučních společnostech (Pražské, Jihočeské a Jihomoravské) a jeden ze získaných většinových podílů.
Celkem rychle splnil ČEZ podmínku prodeje podílů v Jihočeské a Jihomoravské energetice, když si v průběhu loňského léta vyměnil akcie s druhou nejvýznamnější společností na českém energetickém trhu – německou společností E.ON. Pokud jde o poslední minoritní podíl v Pražské energetice, ČEZ v květnu letošního roku vyhlásil soutěž na jeho prodej. O podílu v přenosové soustavě zatím ČEZ oficiálně s nikým nejednal. Lze ale očekávat, že v nejhorším případě dojde k zpětnému převodu na stát.
Nejzajímavější je ovšem situace v Severočeské…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
Mohlo by vás zajímat
Demonstrace Stojíme za kulturou
Stovky studentů uměleckých oborů a zástupců kultury ve středu na pražském Malostranském náměstí protestovaly proti plánovaným škrtům v rozpočtu ministerstva kultury. Akci Stojíme za kulturou! před jednáním poslanců o závěrečném, třetím čtení návrhu státní rozpočtu pro letošní rok svolali studenti uměleckých vysokých škol, kteří tu také vystoupili se svými projevy.
Den lidových krojů v Poslanecké sněmovně
Sněmovnu v úterý ovládl folklor. Několik desítek poslanců dorazilo do dolní parlamentní komory v lidových krojích ze svých regionů. Akce nazvaná Den lidových krojů se konala potřetí. Letos ji doprovází výstava lidových krojů i ze Slovenska, Polska a z Maďarska. Poslanci se sešli ve Dvoraně v jedné z vedlejších sněmovních budov, kde výstavu zahájili. Následně se vydali průvodem přes Malostranské náměstí a Sněmovní ulicí slavnostním vchodem do hlavní sněmovní budovy. V sálu Státních aktů pak vystoupily taneční soubory z Česka, Slovenska, Polska a Maďarska.
Předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD) se oblékl do kroje z Bystřice pod Hostýnem. Lidové kroje podle něho patří k národnímu dědictví. "I když je většina z nás už běžně nenosí, tak k nám prostě patří," řekl Okamura. Iniciátor Dne lidových krojů ve sněmovně, nynější předseda zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) podotkl, že letošní akce naplňuje motto Evropské unie o jednotě v růzností. "Naše kroje jsou symbolem našich kořenů, našich tradic naší identity," uvedl.
"Náš národ není velký počtem lidí, není velký rozlohou země. Ale jsme obří, co se týče rozmanitosti, kultury, tradic i krojů," řekl ministr kultury Ota Klempíř (za Motoristy), jenž dorazil v kyjovském kroji. Akce podle něho setřela rozdíly mezi koalicí a opozicí, což je stav, který by měl podle ministra vydržel déle než jedno odpoledne.
