Velká škoda na Labi
„To, co se připravuje na Labi, je podvod,“ říká odborník na vodní dopravu a bývalý zaměstnanec státního Ředitelství vodních cest Jaroslav Kubec na adresu chystaných jezů na Labi. Překvapivě tak nadšenec splavňování řek říká totéž co ministr životního prostředí a milovníci přírody. Stavba za deset miliard korun totiž nejenže zničí kus krásné a cenné země, ale navíc se nevyplatí – a rejdařům stejně nepomůže. Přesto pro ni před Vánoci na návrh poslance Jaromíra Schlinga (ČSSD) zvedla ruku většina poslanců. Lidovecký ministr dopravy Milan Šimonovský jí pro změnu otevírá dveře ve vládě.

„To, co se připravuje na Labi, je podvod,“ říká odborník na vodní dopravu a bývalý zaměstnanec státního Ředitelství vodních cest Jaroslav Kubec na adresu chystaných jezů na Labi. Překvapivě tak nadšenec splavňování řek říká totéž co ministr životního prostředí a milovníci přírody. Stavba za deset miliard korun totiž nejenže zničí kus krásné a cenné země, ale navíc se nevyplatí – a rejdařům stejně nepomůže. Přesto pro ni před Vánoci na návrh poslance Jaromíra Schlinga (ČSSD) zvedla ruku většina poslanců. Lidovecký ministr dopravy Milan Šimonovský jí pro změnu otevírá dveře ve vládě.


Rejdařům nepomůže, bobry vyžene
Ještě letos v listopadu to vypadalo, že dlouholetý sen místních velkých stavbařů o zakázce na labské jezy v Prostředním Žlebu a Malém Březně vezme definitivně za své. Jde totiž o chráněnou krajinnou oblast, kde stavbám musí udělit výjimku ministr životního prostředí, a Libor Ambrozek (KDU-ČSL) řekl ne. Nemohl ani jinak. Výjimku totiž může dát jen tehdy, když „nad zájmy ochrany přírody převažuje jiný veřejný zájem“. A nic takového v případě jezů neexistuje.
Jak stavba ublíží přírodě, je jasné. Labe od Ústí po Hřensko je jediný přirozený úsek velké řeky s lagunami, štěrkopískovými náplavami, tůněmi a ostrůvky lužního lesa, který na svém území máme. Za posledních deset let se do stále čistší vody vrátil losos a bobr. Vinou staveb by řeka…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
Mohlo by vás zajímat
V burce i do nemocnice
Tři zprávy ze světa patriarchátu
Každé varhany mají svou osobnost
Katedrála svatého Víta se po sto letech dočkala nového hudebního nástroje. Zdejší varhany v ničem nepřipomínají hudební nástroj, jaký najdeme na kůru typického českého kostela. Ten zpravidla tvoří několik dřevěných skříní umístěných vedle sebe, nástroj „levitující“ ve svatém Vítu má ale kovové píšťaly obnažené a spojené do jedné řady, jejíž konce jsou připevněné přímo ke stěnám chrámu. Čelo varhan, které návštěvník vidí odspoda, pak svým tvarem připomíná jakousi obří Panovu flétnu ve tvaru motýla. Nástroj je po mnoha odkladech konečně hotový a právě probíhá jeho ladění.


















