Taky jsem lhal
Prof. MUDr. JIŘÍ VORLÍČEK, CSc. (60) je přednostou Interní hematoonkologické kliniky FN Brno a proděkanem Lékařské fakulty Masarykovy univerzity. V loňském roce byl zvolen předsedou České onkologické společnosti a brzy nato způsobil poprask ve světě onkologů tím, že se rozhodl údaje, které posílají do Národního onkologického registru, využít také pro hodnocení kvality jejich práce. J. Vorlíček je ženatý, má dvě děti a tři vnoučata.
RÁMEČEK
Prof. MUDr. JIŘÍ VORLÍČEK, CSc. (60) je přednostou Interní hematoonkologické kliniky FN Brno a proděkanem Lékařské fakulty Masarykovy univerzity. V loňském roce byl zvolen předsedou České onkologické společnosti a brzy nato způsobil poprask ve světě onkologů tím, že se rozhodl údaje, které posílají do Národního onkologického registru, využít také pro hodnocení kvality jejich práce. J. Vorlíček je ženatý, má dvě děti a tři vnoučata.
KONEC RÁMEČKU
Co odpovíte, když se vás člověk, který má rakovinu, zeptá na úspěšnost léčby jeho nemoci v různých ústavech?
Řeknu mu: V současné době vám nemohu dát data, z nichž byste poznal, které pracoviště v republice je v oboru klinické onkologie dobré, horší nebo špatné. Určité ukazatele o kvalitě máme, ale nezveřejníme je, protože k tomu není politická vůle.
A vy k tomu vůli nemáte?
Ani já ji nemám, protože nedokážu říct, co by se stalo po zveřejnění těchto údajů.
Takže tomu člověku neporadíte?
Nedám mu výčet pracovišť s hodnocením. Mohu mu ale nabídnout několik pracovišť, o kterých vím, že dělají velmi slušnou medicínu. Řeknu mu: Kdybych bydlel v Praze a dostal tento nádor, šel bych za tím a tím odborníkem na to a to pracoviště.
Která to jsou?
To vám neřeknu, nebudu je veřejně vyjmenovávat.
Nevím
V dobré nemocnici má člověk v…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
Mohlo by vás zajímat
Demonstrace Stojíme za kulturou
Stovky studentů uměleckých oborů a zástupců kultury ve středu na pražském Malostranském náměstí protestovaly proti plánovaným škrtům v rozpočtu ministerstva kultury. Akci Stojíme za kulturou! před jednáním poslanců o závěrečném, třetím čtení návrhu státní rozpočtu pro letošní rok svolali studenti uměleckých vysokých škol, kteří tu také vystoupili se svými projevy.
Den lidových krojů v Poslanecké sněmovně
Sněmovnu v úterý ovládl folklor. Několik desítek poslanců dorazilo do dolní parlamentní komory v lidových krojích ze svých regionů. Akce nazvaná Den lidových krojů se konala potřetí. Letos ji doprovází výstava lidových krojů i ze Slovenska, Polska a z Maďarska. Poslanci se sešli ve Dvoraně v jedné z vedlejších sněmovních budov, kde výstavu zahájili. Následně se vydali průvodem přes Malostranské náměstí a Sněmovní ulicí slavnostním vchodem do hlavní sněmovní budovy. V sálu Státních aktů pak vystoupily taneční soubory z Česka, Slovenska, Polska a Maďarska.
Předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD) se oblékl do kroje z Bystřice pod Hostýnem. Lidové kroje podle něho patří k národnímu dědictví. "I když je většina z nás už běžně nenosí, tak k nám prostě patří," řekl Okamura. Iniciátor Dne lidových krojů ve sněmovně, nynější předseda zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) podotkl, že letošní akce naplňuje motto Evropské unie o jednotě v růzností. "Naše kroje jsou symbolem našich kořenů, našich tradic naší identity," uvedl.
"Náš národ není velký počtem lidí, není velký rozlohou země. Ale jsme obří, co se týče rozmanitosti, kultury, tradic i krojů," řekl ministr kultury Ota Klempíř (za Motoristy), jenž dorazil v kyjovském kroji. Akce podle něho setřela rozdíly mezi koalicí a opozicí, což je stav, který by měl podle ministra vydržel déle než jedno odpoledne.
