Ve hvězdách
U málokterého vynálezu se prosadí jméno autora do obchodní značky a dokonce i do obecného výraziva tak, jako tomu bylo u Rudolfa Diesela. V pondělí uplyne od jeho smrti 90 let: v noci z 29. na 30. září 1913 vynálezce utonul v Lamanšském průlivu poté, co pravděpodobně sám skočil z paluby parníku.
Rudolf Diesel se narodil 18. března 1858 v Paříži jako syn bavorských rodičů, vystudoval polytechniku v Mnichově a pak byl zaměstnán jako inženýr ve vývoji chladicích přístrojů. Celý život se zabýval teoretickou i praktickou stránkou přenosu tepla, což ho nakonec dovedlo k zásadnímu objevu – spalovacímu motoru, který nepotřeboval elektrickou svíčku. Vycházel z objevu Nikolause Otta, totiž z čtyřtaktního motoru, který dodnes používá většina automobilů. Tento motor pracuje s menším tlakem, a tak k zažehnutí výbušné směsi, většinou benzinu, potřebuje elektrickou jiskru – odtud zážehový. Dieselův motor byl ale první na světě, který jiskru nepotřeboval, neboť palivo, většinou nafta, se samo vzněcuje vysokým stlačením – odtud vznětový.
Diesel zdaleka nebyl „fachidiot“. Zajímal se o umění, lingvistiku i sociální teorie. Sociálními potřebami také motivoval své vynálezy. Vznětový motor měl být velikostí přizpůsobivý, nenáročný na dostupnost paliva a měl ulehčit práci. První takový Diesel zkonstruoval v roce 1893, ale použitý uhelný prach přivodil výbuch, který autora málem zabil.…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
Mohlo by vás zajímat
Demonstrace Stojíme za kulturou
Stovky studentů uměleckých oborů a zástupců kultury ve středu na pražském Malostranském náměstí protestovaly proti plánovaným škrtům v rozpočtu ministerstva kultury. Akci Stojíme za kulturou! před jednáním poslanců o závěrečném, třetím čtení návrhu státní rozpočtu pro letošní rok svolali studenti uměleckých vysokých škol, kteří tu také vystoupili se svými projevy.
Den lidových krojů v Poslanecké sněmovně
Sněmovnu v úterý ovládl folklor. Několik desítek poslanců dorazilo do dolní parlamentní komory v lidových krojích ze svých regionů. Akce nazvaná Den lidových krojů se konala potřetí. Letos ji doprovází výstava lidových krojů i ze Slovenska, Polska a z Maďarska. Poslanci se sešli ve Dvoraně v jedné z vedlejších sněmovních budov, kde výstavu zahájili. Následně se vydali průvodem přes Malostranské náměstí a Sněmovní ulicí slavnostním vchodem do hlavní sněmovní budovy. V sálu Státních aktů pak vystoupily taneční soubory z Česka, Slovenska, Polska a Maďarska.
Předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD) se oblékl do kroje z Bystřice pod Hostýnem. Lidové kroje podle něho patří k národnímu dědictví. "I když je většina z nás už běžně nenosí, tak k nám prostě patří," řekl Okamura. Iniciátor Dne lidových krojů ve sněmovně, nynější předseda zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) podotkl, že letošní akce naplňuje motto Evropské unie o jednotě v růzností. "Naše kroje jsou symbolem našich kořenů, našich tradic naší identity," uvedl.
"Náš národ není velký počtem lidí, není velký rozlohou země. Ale jsme obří, co se týče rozmanitosti, kultury, tradic i krojů," řekl ministr kultury Ota Klempíř (za Motoristy), jenž dorazil v kyjovském kroji. Akce podle něho setřela rozdíly mezi koalicí a opozicí, což je stav, který by měl podle ministra vydržel déle než jedno odpoledne.
