Hra o grant
Už napřesrok se první dvě pražská divadla placená až dosud z rozpočtu magistrátu osamostatní a ve volné soutěži se budou ucházet o granty. Na první pohled formální proměna Archy a Činoherního klubu z příspěvkových organizací v obecně prospěšné společnosti znamená doslova revoluční krok. Dojde ke zvýšení efektivity, zamezí se zbytečnému plýtvání a vedení divadel už nebude svazováno byrokratickými povinnostmi vůči magistrátu. „Konečně zmizí jeden z posledních reliktů socialismu v pražském divadelnictví,“ říká ředitel Divadelního ústavu Ondřej Černý, jenž se podílel na vypracování analýzy k chystané divadelní transformaci. Zcela odlišný názor má ale vedení Herecké asociace. „Transformace je útok proti nekomerční kultuře. A může to dojít tak daleko, že polovina herců skončí bez práce a budou se živit čištěním bot,“ rozhořčuje se členka prezidia Herecké asociace Táňa Fischerová.
Konec byrokracie
Hlavní změnou v divadelních financích má tedy být to, že soubory budou místo dosavadních ročních dotací dostávat čtyřleté granty. S penězi tak divadla budou moci naložit efektivněji než v minulosti a každý výdaj už nebude schvalovat byrokratickým způsobem městská rada. Určitá kontrola radních ale zůstane, protože ve správních a dozorčích radách divadel zasednou i zástupci magistrátu. Ředitelé obou divadel, kterých se první pokusná transformace týká, si chystanou změnu pochvalují. "Dosud jsme museli ušetřené peníze odevzdávat magistrátu. Hrozilo, že napřesrok…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
Mohlo by vás zajímat
Demonstrace Stojíme za kulturou
Stovky studentů uměleckých oborů a zástupců kultury ve středu na pražském Malostranském náměstí protestovaly proti plánovaným škrtům v rozpočtu ministerstva kultury. Akci Stojíme za kulturou! před jednáním poslanců o závěrečném, třetím čtení návrhu státní rozpočtu pro letošní rok svolali studenti uměleckých vysokých škol, kteří tu také vystoupili se svými projevy.
Den lidových krojů v Poslanecké sněmovně
Sněmovnu v úterý ovládl folklor. Několik desítek poslanců dorazilo do dolní parlamentní komory v lidových krojích ze svých regionů. Akce nazvaná Den lidových krojů se konala potřetí. Letos ji doprovází výstava lidových krojů i ze Slovenska, Polska a z Maďarska. Poslanci se sešli ve Dvoraně v jedné z vedlejších sněmovních budov, kde výstavu zahájili. Následně se vydali průvodem přes Malostranské náměstí a Sněmovní ulicí slavnostním vchodem do hlavní sněmovní budovy. V sálu Státních aktů pak vystoupily taneční soubory z Česka, Slovenska, Polska a Maďarska.
Předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD) se oblékl do kroje z Bystřice pod Hostýnem. Lidové kroje podle něho patří k národnímu dědictví. "I když je většina z nás už běžně nenosí, tak k nám prostě patří," řekl Okamura. Iniciátor Dne lidových krojů ve sněmovně, nynější předseda zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) podotkl, že letošní akce naplňuje motto Evropské unie o jednotě v růzností. "Naše kroje jsou symbolem našich kořenů, našich tradic naší identity," uvedl.
"Náš národ není velký počtem lidí, není velký rozlohou země. Ale jsme obří, co se týče rozmanitosti, kultury, tradic i krojů," řekl ministr kultury Ota Klempíř (za Motoristy), jenž dorazil v kyjovském kroji. Akce podle něho setřela rozdíly mezi koalicí a opozicí, což je stav, který by měl podle ministra vydržel déle než jedno odpoledne.
