Dvojnásob dekadentní sen
Konec století jako období krize a rozkladu starého světa, jako čas „přehodnocování všech hodnot“ byl v moderních dějinách evropské kultury vnímán zejména na sklonku devatenáctého století. Závěr minulého století, ještě zvýrazněný přelomem milénia, jako by se chtěl předchozímu fin de siecle podobat – dekadentní nálady mají sice nové formy, ale jejich obsah v zásadě zůstává týž. Znovuobnovenému zájmu o motivy konce století vycházejí vstříc různé kulturní instituce. Někdy produkují divácky atraktivní spektákly, jako byla třeba výstava Konec světa v paláci Kinských, nebo znovu představují díla, která patří k základním kamenům umění oné epochy. Brněnský nakladatel Pavel Křepela sáhl po kontroverzní básnické sbírce zakladatele Moderní revue Arnošta Procházky Prostibolo duše z roku 1895 a spojil ji s cyklem kreseb, k nimž toto dílo inspirovalo Karla Hlaváčka.
Z všednosti tě osvobodí satan
Jeden z prvních, ne-li vůbec první český bibliofilský tisk vzbudil v době svého vydání pozornost spíše jako krátkodechá kuriozita (dobové ohlasy, v drtivé většině negativní, cituje v doslovu nového vydání Luboš Merhaut) a byl později odsunován na okraj literárního vývoje, pokud jej literárněhistorická kompendia vůbec zmiňovala. Situace se příliš nezměnila ani po roce 1989: příručka Panorama české literatury jen registruje existenci této jediné Procházkovy básnické sbírky, autoři rozsáhlého přehledu Česká literatura od počátků k dnešku o ní nehovoří vůbec, přední…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
Mohlo by vás zajímat
Demonstrace Stojíme za kulturou
Stovky studentů uměleckých oborů a zástupců kultury ve středu na pražském Malostranském náměstí protestovaly proti plánovaným škrtům v rozpočtu ministerstva kultury. Akci Stojíme za kulturou! před jednáním poslanců o závěrečném, třetím čtení návrhu státní rozpočtu pro letošní rok svolali studenti uměleckých vysokých škol, kteří tu také vystoupili se svými projevy.
Den lidových krojů v Poslanecké sněmovně
Sněmovnu v úterý ovládl folklor. Několik desítek poslanců dorazilo do dolní parlamentní komory v lidových krojích ze svých regionů. Akce nazvaná Den lidových krojů se konala potřetí. Letos ji doprovází výstava lidových krojů i ze Slovenska, Polska a z Maďarska. Poslanci se sešli ve Dvoraně v jedné z vedlejších sněmovních budov, kde výstavu zahájili. Následně se vydali průvodem přes Malostranské náměstí a Sněmovní ulicí slavnostním vchodem do hlavní sněmovní budovy. V sálu Státních aktů pak vystoupily taneční soubory z Česka, Slovenska, Polska a Maďarska.
Předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD) se oblékl do kroje z Bystřice pod Hostýnem. Lidové kroje podle něho patří k národnímu dědictví. "I když je většina z nás už běžně nenosí, tak k nám prostě patří," řekl Okamura. Iniciátor Dne lidových krojů ve sněmovně, nynější předseda zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) podotkl, že letošní akce naplňuje motto Evropské unie o jednotě v růzností. "Naše kroje jsou symbolem našich kořenů, našich tradic naší identity," uvedl.
"Náš národ není velký počtem lidí, není velký rozlohou země. Ale jsme obří, co se týče rozmanitosti, kultury, tradic i krojů," řekl ministr kultury Ota Klempíř (za Motoristy), jenž dorazil v kyjovském kroji. Akce podle něho setřela rozdíly mezi koalicí a opozicí, což je stav, který by měl podle ministra vydržel déle než jedno odpoledne.
