0:00
0:00
Astrounat Brázda
Odvaha nejen číst

Zahraničí1. 4. 20014 minuty

Přestávka skončila

Petr Sokol

Čtyřmilionová Moldávie, vklíněná mezi Rumunsko a Ukrajinu, se netěší přílišnému zájmu světových médií. Německý Frankfurter Allgemeine Zeitung ji nedávno čtenářům představil jako zemi, o které slyšíme spíše v souvislosti s ženami v ilegálních nevěstincích. Nicméně na přelomu února a března se Moldávie do popředí zájmu dostala. Stala se první zemí bývalého východního bloku, v níž se k moci vrátila nereformovaná komunistická strana.

Lenin v Podněstří

↓ INZERCE
Inzerce Budvar
Inzerce Budvar

Moldávie byla sovětskou republikou, která vznikla na území rumunské Besarábie, když si tuto oblast na počátku druhé světové války přisvojila Moskva. Po rozpadu SSSR se země osamostatnila a začala se výrazně sbližovat s Rumunskem. Část rumunsky mluvících Moldavanů začala volat po znovusjednocení s jihozápadním sousedem. To však vyvolalo vlnu odporu mezi obyvatelstvem slovanského původu a turkickými Gagauzy, jimž byla nakonec udělena autonomie. Odpor čtvrtiny obyvatel, kteří hovoří rusky nebo ukrajinsky, vyvrcholil občanskou válkou. Na levém břehu Dněstru, v Podněstří, kde žije výrazná slovanská většina, vznikla separatistická Moldavská podněsterská republika. Jejímu zrodu výrazně napomohly v kraji rozmístěné ruské jednotky pod velením pozdější hvězdy ruské politiky Alexandra Lebedě. Separatistická republika, kterou ovládli starokomunisté, převzala vlajku sovětské Moldávie a tamní politický režim lze označit za naprosto nedemokratický. Symbolickou se může jevit výrazná podoba prezidenta separatistů…

Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.

Online přístup ke všem článkům a archivu

Články i v audioverzi a mobilní aplikaci
Možnost odemknout články pro blízké
od 150 Kč/měsíc