Utrácení už bylo dost
Ve Světové bance a Mezinárodním měnovém (MMF) fondu poslední dobou neradi slyší jméno Allan Meltzer. Právě tento pittsburský profesor ekonomie totiž na přání amerického Kongresu vedl zvláštní komisi pro reformu globálních finančních institucí. Od března je její stostránková zpráva na světě a ve Washingtonu vyvolala poprask: MMF a Světová banka se bouří proti doporučení okleštit jejich pravomoc, návrh považuje za radikální i americké ministerstvo financí. Česká republika leží mimo pásmo chudoby a AIDS, o něž se má starat Světová banka, a svou měnovou krizi a záchranu bank zvládla bez peněz MMF. Reforma nás ale může zajímat tím spíš, že patříme k bohatší části planety, která globálním institucím více dává, než od nich bere (náš roční příspěvek stojí rozpočet zhruba 150 milionů korun). Jak účinně tedy naše peníze pomáhají světu?
Půjčujete bohatým
Kongresu došla trpělivost v listopadu 1998, kdy ho MMF požádal o dodatečnou pomoc Rusku. Mezi republikánskou většinou převládl názor, že dalších 18 miliard dolarů pro Jelcinovu „kleptokracii“ by byly vyhozené peníze, a namísto toho požádali přední vědce o názor, jak je mezinárodní pomoc účinná a zda ji změnit. Vybrali si známé kritiky MMF i Světové banky (na což si obě instituce stěžují). Tak například profesor Meltzer už během mexické krize (1994–95) vyčítal fondu velkorysé oddlužení ve výši 40 miliard dolarů, které podle něj pomohlo především věřitelům Mexika. To podle něj vede k tzv. morálnímu hazardu:…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
Mohlo by vás zajímat
Demonstrace Stojíme za kulturou
Stovky studentů uměleckých oborů a zástupců kultury ve středu na pražském Malostranském náměstí protestovaly proti plánovaným škrtům v rozpočtu ministerstva kultury. Akci Stojíme za kulturou! před jednáním poslanců o závěrečném, třetím čtení návrhu státní rozpočtu pro letošní rok svolali studenti uměleckých vysokých škol, kteří tu také vystoupili se svými projevy.
Den lidových krojů v Poslanecké sněmovně
Sněmovnu v úterý ovládl folklor. Několik desítek poslanců dorazilo do dolní parlamentní komory v lidových krojích ze svých regionů. Akce nazvaná Den lidových krojů se konala potřetí. Letos ji doprovází výstava lidových krojů i ze Slovenska, Polska a z Maďarska. Poslanci se sešli ve Dvoraně v jedné z vedlejších sněmovních budov, kde výstavu zahájili. Následně se vydali průvodem přes Malostranské náměstí a Sněmovní ulicí slavnostním vchodem do hlavní sněmovní budovy. V sálu Státních aktů pak vystoupily taneční soubory z Česka, Slovenska, Polska a Maďarska.
Předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD) se oblékl do kroje z Bystřice pod Hostýnem. Lidové kroje podle něho patří k národnímu dědictví. "I když je většina z nás už běžně nenosí, tak k nám prostě patří," řekl Okamura. Iniciátor Dne lidových krojů ve sněmovně, nynější předseda zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) podotkl, že letošní akce naplňuje motto Evropské unie o jednotě v růzností. "Naše kroje jsou symbolem našich kořenů, našich tradic naší identity," uvedl.
"Náš národ není velký počtem lidí, není velký rozlohou země. Ale jsme obří, co se týče rozmanitosti, kultury, tradic i krojů," řekl ministr kultury Ota Klempíř (za Motoristy), jenž dorazil v kyjovském kroji. Akce podle něho setřela rozdíly mezi koalicí a opozicí, což je stav, který by měl podle ministra vydržel déle než jedno odpoledne.
