Tři měsíce od velkého třesku
Jsme tady, otřepali jsme se a jedeme dál, mělo být původně hlavní poselství 9. kongresu ODS, který se minulou sobotu sešel v Jihlavě. Tento záměr byl problematizován, ještě než se kongres vůbec sešel. Prostým zvednutím telefonu a vytočením několika čísel totiž novináři zjistili, že ve zprávě o hospodaření za rok 1997 se nacházejí jména dvou sponzorů, kteří odmítají, že by jakýkoli sponzorský dar ODS poskytli.
Také Klaus chtěl odstoupit
Kauza se měla odehrát následujícím způsobem: v listopadu 1997 měli přijít do hlavní kanceláře ODS dva sponzoři s kufříky peněz a darovacími listinami. Tehdejší hlavní manažer a pokladník měli údajně peníze převzít a řádně zdanit, aniž by si ovšem zjistili skutečnou totožnost dárce. Za věrohodnost těchto jmen se postavil bývalý hlavní manažer Ratiborský, a proto byly dary v březnu 1997 zaneseny do zprávy o hospodaření. Nenadálý skandál ochromil především Václava Klause, jenž požadoval, aby všechny minulé dary byly prověřeny. Klaus byl z nespolehlivosti svého okolí v těžké depresi, a dokonce uvažoval o odchodu z vysoké politiky. I kdyby šlo nakrásně o provokaci vůči ODS, měl z tohoto selhání vyvodit okamžitou odpovědnost nejen Ratiborský, ale i místopředsedkyně Benešová, která zprávu o hospodaření podepsala, aniž by tyto údaje překontrolovala. Podat trestní oznámení na neznámého pachatele je sice chvályhodné, ale osobní odpovědnost to z uvedených politiků nesejme. Na sjezdu Unie svobody v Nymburku byla patrná jedna…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
Mohlo by vás zajímat
Demonstrace Stojíme za kulturou
Stovky studentů uměleckých oborů a zástupců kultury ve středu na pražském Malostranském náměstí protestovaly proti plánovaným škrtům v rozpočtu ministerstva kultury. Akci Stojíme za kulturou! před jednáním poslanců o závěrečném, třetím čtení návrhu státní rozpočtu pro letošní rok svolali studenti uměleckých vysokých škol, kteří tu také vystoupili se svými projevy.
Den lidových krojů v Poslanecké sněmovně
Sněmovnu v úterý ovládl folklor. Několik desítek poslanců dorazilo do dolní parlamentní komory v lidových krojích ze svých regionů. Akce nazvaná Den lidových krojů se konala potřetí. Letos ji doprovází výstava lidových krojů i ze Slovenska, Polska a z Maďarska. Poslanci se sešli ve Dvoraně v jedné z vedlejších sněmovních budov, kde výstavu zahájili. Následně se vydali průvodem přes Malostranské náměstí a Sněmovní ulicí slavnostním vchodem do hlavní sněmovní budovy. V sálu Státních aktů pak vystoupily taneční soubory z Česka, Slovenska, Polska a Maďarska.
Předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD) se oblékl do kroje z Bystřice pod Hostýnem. Lidové kroje podle něho patří k národnímu dědictví. "I když je většina z nás už běžně nenosí, tak k nám prostě patří," řekl Okamura. Iniciátor Dne lidových krojů ve sněmovně, nynější předseda zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) podotkl, že letošní akce naplňuje motto Evropské unie o jednotě v růzností. "Naše kroje jsou symbolem našich kořenů, našich tradic naší identity," uvedl.
"Náš národ není velký počtem lidí, není velký rozlohou země. Ale jsme obří, co se týče rozmanitosti, kultury, tradic i krojů," řekl ministr kultury Ota Klempíř (za Motoristy), jenž dorazil v kyjovském kroji. Akce podle něho setřela rozdíly mezi koalicí a opozicí, což je stav, který by měl podle ministra vydržel déle než jedno odpoledne.
