Bouře v „norském domě”
Ať už rezignace Gro Harlem Brundtlandové na post předsedkyně norské vlády byla jakkoli očekávaná, mohl její nástupce Thorbjörn Jagland, na konci října když představoval svoji vládu, vytáhnout z rukávu hned několik es. Mezi skutečné senzace patřilo jmenování Terje Röd-Larsena, bývalého zástupce generálního tajemníka OSN s odpovědností za mírový proces na Blízkém východě, šéfem nově zřízeného ministerstva pro národní plánování a reformu státní správy.Ministerstvo není, jak by se snad mohlo zdát, norským pokusem o oživení Gozplanu. V čele 150 spolupracovníků, mezi nimiž je i plánovací oddělení ministerstva financí, by Röd-Larsen měl načrtávat odvážné linie budoucího vývoje „Norského domu“, jak nový premiér označuje Norsko příštího tisíciletí. Zároveň by se tento osmačtyřicetiletý vědec a diplomat, jenž se těší vysokému uznání za svůj přínos k přípravě dohody mezi Izraelem a OOP, měl starat o to, aby hlas Norska byl slyšet v mezinárodním společenství.
Bez falešné skromnosti
Jmenování přijaly všechny politické tábory s velkým nadšením. Proč? Nový premiér Jagland rozhodně nevyniká intelektuální brilancí či bohatostí myšlenek (naopak se projevil jako jeden z nejnudnějších politiků a nejhorších spisovatelů v Norsku), naproti tomu Röd-Larsen je všeobecně považován za intelektuální vodopád a muže velkých schopností. Ne bez důvodu ho tisk okamžitě označil za „superministra“ a „ministra vize“.Röd-Larsen není z těch, kdo trpí nadmírou falešné skromnosti.…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
Mohlo by vás zajímat
Demonstrace Stojíme za kulturou
Stovky studentů uměleckých oborů a zástupců kultury ve středu na pražském Malostranském náměstí protestovaly proti plánovaným škrtům v rozpočtu ministerstva kultury. Akci Stojíme za kulturou! před jednáním poslanců o závěrečném, třetím čtení návrhu státní rozpočtu pro letošní rok svolali studenti uměleckých vysokých škol, kteří tu také vystoupili se svými projevy.
Den lidových krojů v Poslanecké sněmovně
Sněmovnu v úterý ovládl folklor. Několik desítek poslanců dorazilo do dolní parlamentní komory v lidových krojích ze svých regionů. Akce nazvaná Den lidových krojů se konala potřetí. Letos ji doprovází výstava lidových krojů i ze Slovenska, Polska a z Maďarska. Poslanci se sešli ve Dvoraně v jedné z vedlejších sněmovních budov, kde výstavu zahájili. Následně se vydali průvodem přes Malostranské náměstí a Sněmovní ulicí slavnostním vchodem do hlavní sněmovní budovy. V sálu Státních aktů pak vystoupily taneční soubory z Česka, Slovenska, Polska a Maďarska.
Předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD) se oblékl do kroje z Bystřice pod Hostýnem. Lidové kroje podle něho patří k národnímu dědictví. "I když je většina z nás už běžně nenosí, tak k nám prostě patří," řekl Okamura. Iniciátor Dne lidových krojů ve sněmovně, nynější předseda zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) podotkl, že letošní akce naplňuje motto Evropské unie o jednotě v růzností. "Naše kroje jsou symbolem našich kořenů, našich tradic naší identity," uvedl.
"Náš národ není velký počtem lidí, není velký rozlohou země. Ale jsme obří, co se týče rozmanitosti, kultury, tradic i krojů," řekl ministr kultury Ota Klempíř (za Motoristy), jenž dorazil v kyjovském kroji. Akce podle něho setřela rozdíly mezi koalicí a opozicí, což je stav, který by měl podle ministra vydržel déle než jedno odpoledne.
