Dopisy
Ani ochranáři, ani kůrovec
Článek Do posledního stromu - Kůrovec a ochranáři likvidují šumavské lesy (Respekt č. 39/96) v úvodu cituje „známého publicistu“ Vladimíra Justa: „Těžařská lobby si vymyslela, že lesy jsou napadeny kůrovcem, a nemilosrdně decimuje národní park. Na vlastní oči jsem se přesvědčil, že tam žádný kůrovec není.“ S tímto citátem stať dále pracuje už s jako hotovým faktem: „Na rozdíl od Justa“, praví se tu o kus dál, „nepopírají tento fakt (rozuměj: výskyt kůrovce) ani členové někdejšího vedení NP…"Hrome, to je ale neuvěřitelná shoda jmen, říkal jsem si. I já mám v občance Vladimír Just, věnuji se publicistice a mám starost o Šumavský národní park, který se stal letos již definitivně těžařským závodem a nejspíše přijde o svou mezinárodní klasifikaci jakožto chráněné rezervace. (Pro Respekt je to však "dobrá zpráva“ v tom, že „kalamitní těžby v NP bezesporu vylepší naši obchodní bilanci…“.) Ale přesto s tím retardovaným Justem, který „se na vlastní oči přesvědčil, že tam žádný kůrovec není“, nemám nic společného. Citované věty, s nimiž celý článek vlastně polemizuje, jsem totiž nikdy nepsal ani nepronesl: od začátku do konce jsou výmyslem. V mých článcích (LtN, LN, Český týdeník třikrát) i vystoupeních (Mikrofórum, dvakrát Nová Alfa) šlo vždy o strategii boje s kůrovcem, nikoli o popírání jeho výskytu.Kůrovec se samozřejmě vyskytuje ve všech smrkových…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
Mohlo by vás zajímat
Demonstrace Stojíme za kulturou
Stovky studentů uměleckých oborů a zástupců kultury ve středu na pražském Malostranském náměstí protestovaly proti plánovaným škrtům v rozpočtu ministerstva kultury. Akci Stojíme za kulturou! před jednáním poslanců o závěrečném, třetím čtení návrhu státní rozpočtu pro letošní rok svolali studenti uměleckých vysokých škol, kteří tu také vystoupili se svými projevy.
Den lidových krojů v Poslanecké sněmovně
Sněmovnu v úterý ovládl folklor. Několik desítek poslanců dorazilo do dolní parlamentní komory v lidových krojích ze svých regionů. Akce nazvaná Den lidových krojů se konala potřetí. Letos ji doprovází výstava lidových krojů i ze Slovenska, Polska a z Maďarska. Poslanci se sešli ve Dvoraně v jedné z vedlejších sněmovních budov, kde výstavu zahájili. Následně se vydali průvodem přes Malostranské náměstí a Sněmovní ulicí slavnostním vchodem do hlavní sněmovní budovy. V sálu Státních aktů pak vystoupily taneční soubory z Česka, Slovenska, Polska a Maďarska.
Předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD) se oblékl do kroje z Bystřice pod Hostýnem. Lidové kroje podle něho patří k národnímu dědictví. "I když je většina z nás už běžně nenosí, tak k nám prostě patří," řekl Okamura. Iniciátor Dne lidových krojů ve sněmovně, nynější předseda zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) podotkl, že letošní akce naplňuje motto Evropské unie o jednotě v růzností. "Naše kroje jsou symbolem našich kořenů, našich tradic naší identity," uvedl.
"Náš národ není velký počtem lidí, není velký rozlohou země. Ale jsme obří, co se týče rozmanitosti, kultury, tradic i krojů," řekl ministr kultury Ota Klempíř (za Motoristy), jenž dorazil v kyjovském kroji. Akce podle něho setřela rozdíly mezi koalicí a opozicí, což je stav, který by měl podle ministra vydržel déle než jedno odpoledne.
