Biblické dějiny a inspirace
Velké festivalové přehlídky v nás vzbuzují spíše nedůvěru. Připomínají spartakiády, pětiletky a různá oficiální výročí z minulosti, které skutečnost spíše zastíraly neproniknutelnými rituály, než aby přispěla k jejímu přiblížení.

Velké festivalové přehlídky v nás vzbuzují spíše nedůvěru. Připomínají spartakiády, pětiletky a různá oficiální výročí z minulosti, které skutečnost spíše zastíraly neproniknutelnými rituály, než aby přispěla k jejímu přiblížení. Náplň unikátního biblického festivalu Starý zákon v umění, u jehož zrodu stál izraelský velvyslanec dr. Moshe Yegar, byla však přece odlišná - na krátkou dobu dvou tří týdnů se podařilo do Prahy soustředit úctyhodné množství kulturních podniků - výstav, hudebních a divadelních představení, přednášek a filmů, inspirovaných příběhy Starého zákona a dokládajících jeho trvalé a rozmanité působení v evropské kultuře. Ačkoli většina akcí byla připravena místními institucemi a soubory, přece svým rozsahem i významem festival přesáhl domácí scénu. Mezinárodní rozměr mu dodala účast hudebních souborů a sólistů z Izraele, ale i z Německa, Rakouska, Itálie a Chorvatska. Představení probíhala souběžně, a tak byla některá navštívena méně, než odpovídalo jejich významu.
Předobrazy Nového zákona
Starý zákon působil na evropskou civilizaci ve středověku především jako náboženský text uvnitř křesťanství a v jeho interpretaci. Tuto nejstarší vrstvu zpracování starozákonních látek v českém umění dokládá výstava s názvem Nevěsta v uzavřené zahradě, uspořádaná Národní galerií ve svatoanežském klášteře. Expozice sleduje silný vliv jedné starozákonní knihy - Šalomounovy Písně písní - v písemnictví, teologickém myšlení a mystice od 12. do 15.…


Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
Mohlo by vás zajímat
Demonstrace Stojíme za kulturou
Stovky studentů uměleckých oborů a zástupců kultury ve středu na pražském Malostranském náměstí protestovaly proti plánovaným škrtům v rozpočtu ministerstva kultury. Akci Stojíme za kulturou! před jednáním poslanců o závěrečném, třetím čtení návrhu státní rozpočtu pro letošní rok svolali studenti uměleckých vysokých škol, kteří tu také vystoupili se svými projevy.
Den lidových krojů v Poslanecké sněmovně
Sněmovnu v úterý ovládl folklor. Několik desítek poslanců dorazilo do dolní parlamentní komory v lidových krojích ze svých regionů. Akce nazvaná Den lidových krojů se konala potřetí. Letos ji doprovází výstava lidových krojů i ze Slovenska, Polska a z Maďarska. Poslanci se sešli ve Dvoraně v jedné z vedlejších sněmovních budov, kde výstavu zahájili. Následně se vydali průvodem přes Malostranské náměstí a Sněmovní ulicí slavnostním vchodem do hlavní sněmovní budovy. V sálu Státních aktů pak vystoupily taneční soubory z Česka, Slovenska, Polska a Maďarska.
Předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD) se oblékl do kroje z Bystřice pod Hostýnem. Lidové kroje podle něho patří k národnímu dědictví. "I když je většina z nás už běžně nenosí, tak k nám prostě patří," řekl Okamura. Iniciátor Dne lidových krojů ve sněmovně, nynější předseda zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) podotkl, že letošní akce naplňuje motto Evropské unie o jednotě v růzností. "Naše kroje jsou symbolem našich kořenů, našich tradic naší identity," uvedl.
"Náš národ není velký počtem lidí, není velký rozlohou země. Ale jsme obří, co se týče rozmanitosti, kultury, tradic i krojů," řekl ministr kultury Ota Klempíř (za Motoristy), jenž dorazil v kyjovském kroji. Akce podle něho setřela rozdíly mezi koalicí a opozicí, což je stav, který by měl podle ministra vydržel déle než jedno odpoledne.



















