Pozitivní diskriminace na ústupu
Je to už více než pětadvacet let, co Spojené státy uhranul fenomén, který pak dostal název pozitivní diskriminace. Tento poněkud zvláštní pojem označuje i zvláštní praxi: v podstatě jde o to, že americké veřejnoprávní i soukromé instituce se za pomoci tzv. affirmative action, podpůrných programů, snaží zaměstnávat více lidí z barevných menšin.
Je to už více než pětadvacet let, co Spojené státy uhranul fenomén, který pak dostal název pozitivní diskriminace. Tento poněkud zvláštní pojem označuje i zvláštní praxi: v podstatě jde o to, že americké veřejnoprávní i soukromé instituce se za pomoci tzv. affirmative action, podpůrných programů, snaží zaměstnávat více lidí z barevných menšin. Děje se tak mnohdy na úkor bílé většiny, a to i v případech, v nichž jsou běloši - a také Američané asijského původu - lépe kvalifikovaní.
Proti „americkému snu“
Pozitivní diskriminace je zásahem přímo do srdce „amerického snu“, jehož základem je proslulá meritokracie (termín britského sociologa M. Yanga pro vládu nejschopnějších ze všech vrstev). Není tedy divu, že se proti ní zvedla vlna odporu. Ovšem až časem - pokud jde o menšiny, které úřady v minulosti diskriminovaly, měla Amerika přece jen špatné svědomí.Odpor nabyl na síle v poslední době. Občanská iniciativa, jejímž hlavním požadavkem bylo zrušit veškerá opatření na podporu menšin ve veřejných institucích, dosáhla úspěchu především v tradičně konzervativní Kalifornii: před několika týdny tamní guvernér a republikánský prezidentský kandidát Pete Wilson programy pozitivní diskriminace, spadající do jeho kompetence, skutečně zrušil. Dvanáctého června pak vybuchla bomba: Nejvyšší soud Spojených států v kauze Adarand Constructors Inc. versus Pena v podstatě prohlásil za protiústavní ty vládní programy, které klasifikují občany USA podle rasy. Změnil tak…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
Mohlo by vás zajímat
Den lidových krojů v Poslanecké sněmovně
Sněmovnu v úterý ovládl folklor. Několik desítek poslanců dorazilo do dolní parlamentní komory v lidových krojích ze svých regionů. Akce nazvaná Den lidových krojů se konala potřetí. Letos ji doprovází výstava lidových krojů i ze Slovenska, Polska a z Maďarska. Poslanci se sešli ve Dvoraně v jedné z vedlejších sněmovních budov, kde výstavu zahájili. Následně se vydali průvodem přes Malostranské náměstí a Sněmovní ulicí slavnostním vchodem do hlavní sněmovní budovy. V sálu Státních aktů pak vystoupily taneční soubory z Česka, Slovenska, Polska a Maďarska.
Předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD) se oblékl do kroje z Bystřice pod Hostýnem. Lidové kroje podle něho patří k národnímu dědictví. "I když je většina z nás už běžně nenosí, tak k nám prostě patří," řekl Okamura. Iniciátor Dne lidových krojů ve sněmovně, nynější předseda zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) podotkl, že letošní akce naplňuje motto Evropské unie o jednotě v růzností. "Naše kroje jsou symbolem našich kořenů, našich tradic naší identity," uvedl.
"Náš národ není velký počtem lidí, není velký rozlohou země. Ale jsme obří, co se týče rozmanitosti, kultury, tradic i krojů," řekl ministr kultury Ota Klempíř (za Motoristy), jenž dorazil v kyjovském kroji. Akce podle něho setřela rozdíly mezi koalicí a opozicí, což je stav, který by měl podle ministra vydržel déle než jedno odpoledne.
