0:00
0:00
Astrounat Brázda
Odvaha nejen číst

Ekonomika27. 2. 19946 minut

Slovenské makroekonomické ukazatele

Slovenské makroekonomické ukazatele

Rok po měnové odluce má Slovensko oproti České republice slabší měnu (po červnové desetiprocentní devalvaci vůči konvertibiliním měnám), vyšší inflaci (22% za rok 1993, v ČR 18%), hrubý domácí produkt reálně poklesl o 3,5% (v ČR byl růst nulový), nezaměstnanost vyšplhala na 15,1%. Žádný z těchto ukazatelů nelze označit za katastrofální. Spíše naopak: výkonný ředitel MMF Jacque de Groote prohlásil před týdnem v rozhovoru pro bratislavský ekonomický týdeník Trend, že „přechod na tržní hospodářství stejně jako první kroky uskutečněné po osamostatnění Slovenska jsou lepší, než jsme očekávali, a jdou správným směrem. Inflace i nezaměstnanost jsou daleko nižší, než jsme předpokládali.“ Pokud se slovenské vládě podaří v letošním roce stabilizovat rozpočtové příjmy, mělo by podle de Groota dokonce dojít již v roce 1995 k oživení výroby a nezaměstnanost by měla poklesnout. K tomu je třeba dodat, že udržení inflace na úrovni 22% je třeba považovat za vyslovený úspěch. Míra inflace je na stejné úrovni jako v sousedním Maďarsku a daleko nižší než v Polsku (36%). Vezmeme-li v úvahu skutečnost, že Slovensko v červnu devalvovalo (devalvace zdražuje dovážené spotřební zboží i investiční celky) a stejně jako Česká republika zavádělo v lednu loňského roku novou daňovou soustavu, pak jde skoro o zázrak. Svědčí to i o tom, že Národní banka Slovenska se snaží počínat si zodpovědně, a mimochodem jde i o důkaz toho, že si Slovensko zatím pokouší …

↓ INZERCE
Inzerce Budvar
Inzerce Budvar

Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.

Online přístup ke všem článkům a archivu

Články i v audioverzi a mobilní aplikaci
Možnost odemknout články pro blízké
od 150 Kč/měsíc